Numerous spacecraft designs exist for exploring the surfaces of planetary bodies and each have their own advantages and disadvantages. All successful landings have been made by stationary landers or wheeled rovers that rely on one-time use mechanisms, such as crushable aluminum honeycomb shock absorbers or inflatable airbags, to reduce shock loading to the spacecraft during landing. The stationary lander is the simplest type of lander, but can only take data from one location. Wheeled rovers add complexity in exchange for mobility to explore different locations. Rovers are limited by the terrain they can traverse; rovers becoming stuck have ended missions. In contrast to rovers and stationary landers, hoppers explore by making multiple launch and landing hops. They have the advantage of being able to avoid terrain that would cause a rover to become stuck. A hopper may require a landing shock absorber that can reliably operate multiple times in harsh environments. Most terrestrial shock absorbers use hydraulic fluid, allowing for compact and inexpensive devices. Hydraulics have been used in space applications, but require thermal controls to maintain the proper fluid viscosity. They also require dynamic seals which, in the case of a leak, can degrade performance, shorten mission life, and contaminate sensitive science equipment. Leakage is also a concern in pressurized systems in space because missions can take decades from when a system is installed to when it actually is used. To address these issues, a pressurized metal bellows shock absorber is proposed. This shock absorber could operate at nearly any expected spacecraft environment. Metal bellows are designed to operate from cryogenic temperatures to several hundred degrees Celsius. A hermetically sealed system eliminates the risks of a system with seals. Metal bellows are in common use for terrestrial harsh environments and vacuum applications. Small metal bellows are used as dampers for pressure control systems with small displacements. Models for the dynamics of this device are developed and presented here. Starting from the ideal gas law, polytropic compression, and compressible flow through an orifice, differential equations of motion and pressure are derived. These equations are nonlinear for the displacements under consideration and are nondimensionalized to help provide insight. Equations for static equilibrium, maximum initial displacement bounds, and estimated natural frequency are presented. Metal bellows can operate as a passive damper with a simple orifice between the control volumes. Optimization is performed for the nondimensional model of a passive damper. Because the response is highly nonlinear, a method is developed to estimate a damping coefficient that is used as the objective function for this optimization. Feasibility of this concept is investigated through an example design problem using data from a metal bellows manufacturer as constraints. An optimal mass configuration is found that meets the design constraints. Performance can be improved over the passive system by adding control. The first control strategy involves a check valve, such that the effective orifice size varies between compression and extension. The next control strategy replaces the orifice with a control valve. Varying the valve opening and closing timing can achieve optimal performance. Finally, using the metal bellows as an actuator to help launch the hopper is investigated. While the valve is closed, the gas in the second volume is compressed. Then the valve is opened the hopper is launched. The results of this research show that a metal bellows device holds promise as a landing shock absorber and launch actuator to extend the range of hopper spacecraft.

Práce se zabývá návrhem magnetoreologické (MR) vzpěry vibroizolačního systému (VIS) pro kosmický nosič. V rešeršní části jsou popsány vybrané VIS a vzpěry těchto systémů, které byly v kosmických nosičích využity v minulosti. Každá z těchto vzpěr obsahující kapalinu byla těsněna pomocí statických těsnění a pružných vlnovců vyrobených z oceli. Důkladněji byla analyzována vzpěra pasivního systému VIS s označením ELVIS, jehož konstrukce se stala inspirací pro tuto práci. Jedná se o tříparametrický systém, v němž je tlumič uložen na pružině, jejíž tuhost přibližně odpovídá objemové tuhosti vlnovců respektive jejímu průmětu do axiálního směru (pressure thrust stiffness). V práci je představena metodika pro stanovení “pressure thrust stiffness” na základě geometrie vlnovce a také uvedeny parametry vlnovce díky kterým je možné měnit poměr mezi axiální a “pressure thrust stiffness” vlnovce. Tento poměr ovlivňuje v dané koncepci vzpěry její dynamické chování a tím i chování celého VIS. Pro predikci dynamického chování vzpěry byl vytvořen multi-body model VIS založeného na Stewartově plošině a detailnější model jediné vzpěry. Simulace provedené v tomto modelu odhalily parametry, které mají vliv na výkonost tlumiče ve VIS: časová odezva a dynamický rozsah. Díky modelu byl určen rozsah těchto parametrů, ve kterých bude zaručena efektivní funkce vzpěry ve VIS, konkrétně: časová odezva: 0-5ms, dynamický rozsah: 5-10. Před finálním návrhem vzpěry byla sestrojena vzpěra experimentální vzpěra, jejíž parametry byly přesně naměřeny a využity pro verifikaci jednotlivých modelů. Poznatky získané během experimentů byly využity při návrhu finální vzpěry. Jeden z nejdůležitějších poznatků byla nutnost náhrady feritového magnetického obvodu s ohledem na jeho křehkost. Proto byl odvozen tvarový přístup k navrhování rychlých magnetických obvodů z oceli s využitím 3D tisku, který byl následně patentován. Navržená vzpěra obsahuje magnetoreologický ventil jehož odezva je predikována na 1.2 ms a dynamický rozsah 10. V závěru práce je představena metodika, díky které byla vzpěra navržena.