No description available.

Since Elton's commentary on the absence of critical study of the early Tudor council in 1964, some progress has been made towards a wider, fuller, more detailed understanding of Henry VII's council and where it fits-or does not-into the development of council under the Tudors. However, the early Tudor council remains something of an enigma. Added to that is recent interest by late medieval historians in just how much power Henry VII exercised in the operation of his councils. Was Henry ruling, or were his bureaucratic counsellors ruling him? A re-examination of the various Elizabethan/Jacobean council extracts, as well as the examination of data contained in a wide variety of primary documents, such as the chamber account books, petitions, privy seal warrants and view books, provides evidence with which to suggest a more precisely defined and better organized council than that previously established for the first Tudor monarch, and also to demonstrate that Henry VII was actively involved in the business of the protean forms of that council, at Westminster or away. This thesis hopefully advances the picture of the conciliar and administrative matrix which was governing under Henry VII, its component parts, including an embryonic privy council, the personnel of that council, the systems through which conciliar business was developed, and the king's position at the head of that council in the most literal sense.

Ve své diplomové práci se jsem se pokusil popsat politickou situaci v Itálii v první třetině 14. století se zaměřením na působení významných osobností Lucemburského rodu v této oblasti. Pro zpracování jsem zvolil léta 1308-1313, 1330-1333 a rok 1337. Zaměřil jsem se hlavně na osobu Jindřicha IV. Lucemburského, jeho nástup k moci, volbu říšským králem a následnou cestu za císařskou korunou. V práci rozebírám reformy, které Jindřich použil při správě Italských měst během cesty na Řím. Dále se zaměřuji na odezvu, kterou jeho působení vyvolávalo u příslušníků dvou hlavních politických směrů v Itálii, tedy u guelfů a ghibelinů, i u francouzského krále Filipa IV. a u papeže Klimenta V. pobývajícího tou dobou v Avignonu. Dále se zaobírám pokusem českého krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla o založení Lucemburské signorie na území Lombardie, Toskánska a Emilia Romagna a jejich neúspěšné snahy o udržení tohoto území pod Lucemburskou nadvládou. A Karlovo krátkodobým pokusem o získání území v severní Itálii v roce 1337. Opět se věnuji vlivu jejich působení na politiku měst zmíněných oblastí. Také se okrajově zaměřuji na vliv Jindřicha Lucemburského na spisovatele Danta Alighieriho a jeho dílo "De Monarchia" s Jindřichovo tažením do Říma jako předlohou pro vznik tohoto díla.