Tato práce popisuje systém pro sledování obrazovky počítače v reálném čase a určení pozice uživatelova pohledu na tuto obrazovku s využitím dat z eye-trackovacích brýlí a Uniform Marker Fields. Vytvořený systém lokalizuje obrazovku počítače ve snímcích z kamery umístěné na eye-trackeru snímající scénu před uživatelem. V této scéně je detekován marker zobrazený na monitoru počítače. Po jeho úspěšné detekci je marker skryt a ke sledování pozice obrazovky jsou dále využívány významné body detekované ve snímku z kamery ležící na obrazovce, případně z celého snímku. Pokud sledování významných bodů selže, marker je znovu zobrazen a systém je znovu inicializován pomocí detekovaného markeru. Aby byl marker pro uživatele co nejméně nápadný a obtěžující, jsou využity data z eye-trackeru k tomu, aby byl marker zobrazen co nejdále od oblasti uživatelova zájmu. Pro vyhodnocení výkonu a přesnosti vytvořeného systému a rušivosti markeru pro uživatele bylo provedeno několik experimentů a testování s uživateli.

Tato diplomová práce byla vytvořena během studijního pobytu na Uviversity of Estern Finland, Joensuu, Finsko. Tato diplomová práce se zabývá využitím technologie sledování pohledu neboli také sledování pohybu očí (Eye-Tracking) pro interakci člověk-počítač (Human-Computer Interaction (HCI)). Navržený a realizovaný systém mapuje pozici bodu pohledu/zájmu (the point of gaze), která odpovídá souřadnicím v souřadnicovém systému kamery scény do souřadnicového systému displeje. Zároveň tento systém kompenzuje pohyby uživatele a tím odstraňuje jeden z hlavních problémů využití sledování pohledu v HCI. Toho je dosaženo díky stanovení transformace mezi projektivním prostorem scény a projektivním prostorem displeje. Za použití význačných bodů (interesting points), které jsou nalezeny a popsány pomocí metody SURF, vyhledání a spárování korespondujících bodů a vypočítání homografie. Systém byl testován s využitím testovacích bodů, které byly rozložené po celé ploše displeje.

This paper deals step by step with process of stitching images taken by perspective camera rotated by its optical center into the panoramic image. There are described keypoint searching algorhytms, possibilities of calculating homography matrix and methods of eliminating unwanted seams between source images in final panoramic image. A part of this paper is also standalone application in which are implemented some algorhytms described in the work.

This thesis is interested in detection of corresponding points in images, which display the same object, eventually some of important elements and synchronizing these images. The aim of this thesis is to find, study and choose suitable algorithm for detecting interesting points in image. This algorithm will be apply at couple of images and in these images will find couples of corresponding points across these images. Functional output of this thesis will be application which will realize choosen interesting points detector, algorithm for finding correspondencies of regions and their synchronizing and joint them to one output image.

This thesis deals with issues automatic composing panoramic photos from individual photos. Gradually examines the various steps of algorithms and methods used in them, which are used in creating panoramas. It also focuses on the design of the own system based on methods discussed to construct panoramas. This system is implemented using OpenCV library and it is created also a graphical interface using a Qt library. Finally, are in this thesis evaluated outcomes of this designed and implemented system on available datasets.

This work deals with the orientation of the camera in real-time with a single camera. Offline methods are described and used as a reference for comparison of a real-time metods. Metods work in real-time Monocular SLAM and PTAM methods are there described and compared. Further, paper shows hints of advanced methods whereas future work is possible.

This thesis deals with problematics of PTZ-camera re-calibration during movement. The objective of this work is to keep the camera in calibration mode from default status when the known positions of Vanishing Points are in the image. With their use during movement, which is changing with motion of the camera, their positions are kept with help of two implemented methods. The first method is based on the principle of homography, the second on the principle of cross ratio. The results show that both of these methods work especially for keeping the positions of First Vanishing Points. In the case of the Second Vanishing Points there appear various problems and the results are often quite inaccurate.

This work focuses on a possibility of using current computer vision alghoritms and methods for automatic similarity matching of so called graffiti tags. Those are such graffiti, that are used as a fast and simple signature of their authors. The process of development and implementation of CBIR system, which is created for this task, is described. For the purposes of finding images similarity, local features are used, most notably self-similarity features.

Úkolem této diplomové práce je navrhnout vlastní metodu pro zvýšení rozlišení v obraze scény, pokud je k dispozici více snímků dané scény. V teoretické části diplomové práce jsou jako nejlepší metody pro zvýšení rozlišení v obraze vybrány ty, které jsou založeny na principech zpracování signálu. Dále jsou popsány základní požadavky metod pro zvýšení rozlišení v obraze při přítomnosti více snímků stejné scény a jejich typická struktura. Následuje stručný přehled těchto metod a jejich vzájemné porovnání podle optimálních kritérií. Praktická část diplomové práce se zabývá samotným návrhem metody pro zvýšení rozlišení v obraze, pokud je k dispozici více snímků této scény. První navržená metoda je naimplementována a otestována. Při testování této metody je však  zjištěna její špatná funkčnost pro snímky scény s nízkým rozlišením, které vznikly vzájemnou rotací. Z toho důvodu je navržena vylepšená metoda pro zvýšení rozlišení v obraze. Tato metoda využívá při svém výpočtu robustních technik. Díky tomu je již vylepšená metoda nezávislá na rotaci mezi snímky scény s nízkým rozlišením. I tato metoda je řádně otestována a její výsledky jsou porovnány s výsledky první navržené metody pro zvýšení rozlišení v obraze. V porovnání výpočetních časů je lepší první navrhovaná metoda, avšak její výsledky pro obrazy obsahující rotace nejsou kvalitní. Oproti tomu pro obrazy, které vznikly pouze posunem při snímání scény, jsou tyto výsledky velice dobré. Vylepšená metoda je tedy využitelná zejména pro obrazy obsahující rotace. V závěru této práce je ještě navrženo jedno vylepšení, které by mohlo zlepšit výsledky druhé navrhnuté metody pro zvýšení rozlišení v obraze scény.