Práce pojednává o možnostech získávání dat a jejich analýzy ze zachycené síťové komunikace. Jsou zhodnoceny možnosti aktuálně dostupných řešení jednotlivých nástrojů i celých prostředí pro síťovou forenzní analýzu. Provedením analýzy těchto nástrojů byly zjištěny nedostatky, pro které není možná integrace již hotových řešení pro záměry projektu SEC6NET, a dále byly stanoveny cíle, které navržené řešení musí splňovat. Na základě cílů a znalostí z předchozích prototypů řešení byla provedena dekompozice problému na jednotlivé funkčně související bloky, které byly implementovány jako nezávislé moduly schopny spolupráce. Správná funkcionalita je po každé změně v implementaci testována pomocí sad Unit testů, které pokrývají majoritní část kódu. Před zahájením samotného vývoje bylo nutné zhodnotit aktuální situaci v komerčních i open-source sférách řešení. Srovnání nástrojů používaných pro forenzní síťovou analýzu nám dalo jasnou představu, na kterou část trhu chce naše řešení směřovat a jaká funkčnost je v jednotlivých nástrojích nepříliš povedená. Následně byly stanoveny hlavní požadavky a směr, kterým by se měl vývoj ubírat. Na začátku vývoje rekonstrukčního frameworku stála fáze vytvoření návrhu architektury a dekompozice průběhu zpracování zachycené komunikace do ucelených částí jednotlivých modulů. Využití předchozích znalostí a zkušeností získaných vývojem rekonstrukčního nástroje Reconsuite nám pomohlo při formování fronty zpracování, kterou budou data při zpracování procházet. Následně byly navrženy základní komponenty provádějící práci se zachycenou komunikací v různých formátech PCAP souborů, rozdělení komunikace na konverzace, provedení defragmentace na úrovni IP a v případě komunikace TCP provedení reassemblingu daných toků. V rané části vývoje jsme se zaměřili na komunikaci zapouzdřenou v nízkoúrovňových protokolech Ethernet, IPv4/IPv6, TCP a UDP. Po definici rozhraní komponent bylo nutné provést další výzkum síťových protokolů a vytvoření algoritmů pro jejich zpracování ze zachycené komunikace, která se liší od standardní a není tedy možné ji zpracovávat dobře známými postupy z RFC či jader operačních systémů. Protože proces zpracování zachycených dat se na komunikaci přímo nepodílí, tak v případě, kdy dojde ke ztrátě či poškození při zachycení, nebo je komunikace směřována jinou cestou, atd., není možné data získat pomocí znovu zasílání, ale je nutné využít jiné mechanismy k označení či obnově takto chybějících dat - algoritmus provádějící IP defragmentaci a TCP reassembling. Po implementaci a otestování byl zjištěn problém se separací jednotlivých TCP toků (TCP sessions), který nebylo možné řešit původním návrhem. Po analýze tohoto problému byla změněna architektura procesní pipeline s výsledným zvýšením počtu rekonstruovaných dat v desítkách procent. V závěrečné fázi je popsána metodologie jakou bylo porvedeno testování výkonu implementovaného řešení a srovnání s již existujícími nástroji. Protože rekonstrukce aplikačních dat je příliš specifická záležitost, při srovnání výkonu byla měřena rychlost zpracování a potřebná paměť pouze při provádění separace toků, IPv4 defragmentace a TCP reassemblingu, tedy operace společné pro všechny rekonstrukční nástroje. Srovnání ukázalo, že Netfox.Framework předčí své konkurenty Wireshark i Network monitor v rychlosti zpracování, tak v úspoře paměti. Jako testovací data byl použit jak generovaný provoz, tak i vzorky reálné komunikace zachycené v laboratorním prostředí.

Táto diplomová práca sa zaoberá prieskumom a taxonómiou sieťových forenzných nástrojov. Popisuje základné informácie o sieťovej forenznej analýze, vrátane procesných modelov, techník a zdrojov dát používaných pri forenznej analýze. Ďalej práca obsahuje prieskum existujúcich taxonómií sieťových forenzných nástrojov vrátane ich porovnania, na ktorý naväzuje prieskum sieťových forenzných nástrojov. Diskutované sieťové nástroje obsahujú okrem nástrojov spomenutých v prieskume taxonómií aj niektoré ďalšie sieťové nástroje. Následne sú v práci detailne popísané a porovnané datasety, ktoré sú podkladom pre analýzu jednotlivými sieťovými nástrojmi. Podľa získaných informácií z vykonaných prieskumov sú navrhnuté časté prípady použitia a nástroje sú demonštrované v rámci popisu jednotlivých prípadov použitia. Na demonštrovanie nástrojov sú okrem verejne dostupných datasetov použité aj novo vytvorené datasety, ktoré sú detailne popísane vo vlastnej kapitole. Na základe získaných informácií je navrhnutá nová taxonómia, ktorá je založená na prípadoch použitia nástrojov na rozdiel od ostatných taxonómií založených na NFAT a NSM nástrojoch, uživateľskom rozhraní, zachytávaní dát, analýze, či type forenznej analýzy.