<p>The aim of this study has been to describe the reasoning of five immigrant parents with Swedish partners who raise their child to become bilingual. Having interviewed the informants, three central themes became apparent: bilingualism, identity and the environment. All five families reason that they raise their child with the mother tongue of the mother and the mother tongue of the father and that it is natural. Discussions about identity and culture are made in specific reference to the surrounding monolingual environment, which is often perceived as an obstacle to bilingualism.</p> / <p>Syftet med den här uppsatsen har varit att beskriva fem individers resonemang kring tvåspråkig barnuppfostran. Efter att ha intervjuat informanterna blev det tydligt att uppsatsen hade tre centrala teman: tvåspråkighet, identitet och miljön. Alla fem familjer anser att deras barn blir uppfostrad med moderns och faderns modersmål och att det är naturligt. Diskussioner om identitet och kultur är direkt knutna till den omgivande enspråkiga miljön, som ofta upplevs som ett hinder för tvåspråkighet.</p>

The aim of this study has been to describe the reasoning of five immigrant parents with Swedish partners who raise their child to become bilingual. Having interviewed the informants, three central themes became apparent: bilingualism, identity and the environment. All five families reason that they raise their child with the mother tongue of the mother and the mother tongue of the father and that it is natural. Discussions about identity and culture are made in specific reference to the surrounding monolingual environment, which is often perceived as an obstacle to bilingualism. / Syftet med den här uppsatsen har varit att beskriva fem individers resonemang kring tvåspråkig barnuppfostran. Efter att ha intervjuat informanterna blev det tydligt att uppsatsen hade tre centrala teman: tvåspråkighet, identitet och miljön. Alla fem familjer anser att deras barn blir uppfostrad med moderns och faderns modersmål och att det är naturligt. Diskussioner om identitet och kultur är direkt knutna till den omgivande enspråkiga miljön, som ofta upplevs som ett hinder för tvåspråkighet.

Ce travail, dont le titre est : Le modèle d’immersion réciproque en question : enseigner en classe bilingue à New York et à Francfort / Das Two-Way-Immersion Modell im Fokus : Zweisprachig unterrichten in New York und Frankfurt/Main, a pour objectif de répondre à la problématique suivante : comment la conceptualisation du modèle d’enseignement bilingue d’immersion réciproque influence les pratiques éducatives (didactiques et pédagogiques) des enseignants et les productions langagières des enfants, et pourquoi ? / The aim of this study, the title of which is “Focussing on the model of two-way immersion: teaching in bilingual classrooms in New York and Frankfurt on the Main”, is to provide an answer to the following question: in what ways does the conceptualisation of the bilingual model of two-way immersion affect the educational practices, both didactic and pedagogical, of teachers and the language production of children, and why is this so?

Cette thèse de doctorat porte sur la première crèche parentale bilingue anglais-français établie dans la ville de Strasbourg, France. En utilisant une approche ethnographique, cette recherche examine le lien qui existe entre la politique linguistique identifiée et les facteurs sociaux. La problématique de recherche a été formulée ainsi : comment fonctionne une structure éducative bilingue dédiée à la petite enfance du point de vue des politiques linguistiques, quelles sont les implications du choix de la politique une personne, une langue (UPUL) sur les pratiques des acteurs éducatifs et des familles au sein de la crèche en question, et quel est le lien entre le bilinguisme déclaré de la structure et le multilinguisme des familles ? Enfin l’étude des choix de langues dans un contexte tel que celui de la petite enfance apporte-t-elle une compréhension nouvelle de la notion de politique linguistique éducative ? De plus, cet effort de recherche vise à combler une lacune dans les études de LP qui, dans une certaine mesure, sont concentrées soit sur le cadre familial, soit sur le cadre de l’éducation formelle. / This doctoral thesis focuses on the first parental English-French bilingual crèche established in the multilingual city of Strasbourg, France. Using an ethnographic approach, this research looks into the relationship of language policy with social factors. With the one person, one language (OPOL) policy as this ECEC setting’s identified language policy (LP), my aim is to understand its language policy processes. Primarily informed by Spolsky’s tripartite LP conceptualisation, I seek to analyse the following: the declared language policy or what the proponents say about how they manage languages; the perceived language policy or what they believe about OPOL; and the practiced language policy or what they do and how they implement the said LP. Moreover, following Johnson (2009), I also address the multilayered dimension of LP and look at the agents, goals, processes and discourses involved in the creation of this crèche. Moreover, this research endeavour aims to address a gap in LP studies that to a certain extent have focused on either family or formal educational settings.

Tato diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část a zabývá se výskytem polovětných konstrukcí tvořených některým z neosobních slovesných tvarů ve španělském jazyce a volbou jejich ekvivalentů při překladu do češtiny. Cílem této práce je poskytnout přehled vlastností, zvláštností a dalších poznatků o polovětných konstrukcích ze španělsky a česky psaných zdrojů. Široké spektrum gramatik, publikací a skript, včetně dvoujazyčného elektronického korpusu literárních děl, přináší nejen velké množství informací o těchto konstrukcích, ale také rozbor volených jazykových prostředků při překladu z jednoho jazyka do druhého a vyhodnocení získaných údajů.