This thesis discusses theoretical analysis of the origin of speech, introduces applications of speech technologies and explains the contemporary approach to phonetical transcription of speech recordings. Furthermore, it describes the metrics of audio recordings quality assessment, which is split into two discrete classes. The first one groups signal quality metrics, while the other one groups content richness metrics. The first goal of the practical section is to create a statistical model for accuracy prediction of machine transcription of speech recordings based on a measurement of their quality. The second goal is to evaluate which partial metrics are the most essential for accuracy prediction of machine transcription.

V této dizertační práci nejprve prezentujeme teorii trénování neuronových sítí pro rozpoznávání řeči společně s implementací trénovacího receptu 'nnet1', který je součástí toolkitu s otevřeným kódem Kaldi. Recept se skládá z předtrénování bez učitele pomocí algoritmu RBM, trénování klasifikátoru z řečových rámců s kriteriální funkcí Cross-entropy a ze sekvenčního trénování po větách s kriteriální funkcí sMBR. Následuje hlavní téma práce, kterým je semi-supervised trénování se smíšenými daty s přepisem i bez přepisu. Inspirováni konferenčními články a úvodními experimenty jsme se zaměřili na několik otázek: Nejprve na to, zda je lepší konfidence (t.j. důvěryhodnosti automaticky získaných anotací) počítat po větách, po slovech nebo po řečových rámcích. Dále na to, zda by konfidence měly být použity pro výběr dat nebo váhování dat - oba přístupy jsou kompatibilní s trénováním pomocí metody stochastického nejstrmějšího sestupu, kde jsou gradienty řečových rámců násobeny vahou. Dále jsme se zabývali vylepšováním semi-supervised trénování pomocí kalibrace kofidencí a přístupy, jak model dále vylepšit pomocí dat se správným přepisem. Nakonec jsme navrhli jednoduchý recept, pro který není nutné časově náročné ladění hyper-parametrů trénování, a který je prakticky využitelný pro různé datové sady. Experimenty probíhaly na několika sadách řečových dat: pro rozpoznávač vietnamštiny s 10 přepsaným hodinami (Babel) se chybovost snížila o 2.5%, pro angličtinu se 14 přepsanými hodinami (Switchboard) se chybovost snížila o 3.2%. Zjistili jsme, že je poměrně těžké dále vylepšit přesnost systému pomocí úprav konfidencí, zároveň jsme ale přesvědčení, že naše závěry mají značnou praktickou hodnotu: data bez přepisu je jednoduché nasbírat a naše navrhované řešení přináší dobrá zlepšení úspěšnosti a není těžké je replikovat.