Tato práce se zabývá studiem termooxidační stability kompozitů polymethylmethakrylátu (PMMA) plněného mikro a nanočásticemi siliky. V připravených vzorcích byly použity různé objemové zlomky a různé velikosti částic siliky. Studium stability bylo prováděno pomocí termogravimetrie, která umožňuje simulovat podmínky termooxidační degradace. Indukční perioda byla stanovena za použití různých rychlostí ohřevu a aplikací izokonverzních metod. Závislosti teplot degradací na rychlostech ohřevu sloužily pro určení parametrů odvozených ze čtyř různých teplotních funkcí, které dovolují předpověď stability materiálu (indukční periody) při zvoleném rozsahu teplot. Zjištěné výsledky ukazují, že větší částice siliky snižuji stabilitu PMMA, zatímco nanočástice v nízkých koncentracích ji nijak neovlivňují.

This master thesis deals with characterization of two black and white products based on ethylene-propylene-diene rubber (EPDM) used for skating rink. Products marked with A and are different in their diameter of circular tubes trough which cooling medium passes and also in the distance of these tubes. Both of materials were characterized in order to determine whether it is the EPDM and how are they different. The characterization methods were used: differential scanning calorimetry, thermogravimetric analysis, attenuated total reflectance Fourier transform infrared spectroscopy, tensile test, swelling test, thermooxidative test. The composition of both materials, including fillers and others additives is almost the same but difference is in structure of EPDM and probably also in interaction with fillers, what exhibits different mechanical properties, thermooxidative stability and thermal capacity. These differences which have been found are essential for long-term use properties of both materials.