Tato práce se zabývá primárními rytířskými ságami, staroseverskými pře- klady evropské rytířské epiky, a jejich vlivem na další žánry ság, sekundární rytířské ságy a pozdní fantastické ságy. Naším cílem bylo zkoumat změny v prezentaci vybraných postav (hrdina, vládce a hrdinova žena) v závislosti na přechodu společnosti od rodové k systému s feudálními rysy. P·vodní staroseverská tradice je v práci zastoupena ságami rodovými. První kapitola popisuje hlavní problémy rozdělení zkoumaných žánr·. Druhá kapitola před- stavuje detailní analýzu formy a obsahu popis· postav v každém z žánr·. Poslední část přidává aspekt změn struktury společnosti, především ve spo- jitosti se snahou Hákona Hákonarsona zavést užší feudální vazby. Tento pře- chod skutečně ovlivnil očekávání publika. Zjistili jsme, že hlavní změna, kte- rou primární rytířské ságy znamenaly v rámci ságové literatury, bylo, že se cíleně pokoušely změnit společenské konvence a praxi. Pozdější žánry si už nenárokovaly morální závaznost. Přejaly sice kvality zavedené překlady ry- tířské epiky, ovšem dodržovaly také tradiční formu popisu postav. Klíčová slova: rytířské ságy, lživé ságy, rodové ságy, staroseverský, dvorský
Identifer | oai:union.ndltd.org:nusl.cz/oai:invenio.nusl.cz:340545 |
Date | January 2014 |
Creators | Podolská, Markéta |
Contributors | Starý, Jiří, Březinová, Helena |
Source Sets | Czech ETDs |
Language | English |
Detected Language | Unknown |
Type | info:eu-repo/semantics/masterThesis |
Rights | info:eu-repo/semantics/restrictedAccess |
Page generated in 0.0018 seconds