Ovocné šťávy jsou celosvětově nejoblíbenějšími nealkoholickými nápoji. Kromě vitamínů a minerálů jsou také bohatým zdrojem polyfenolů, které jsou považovány za látky přispívající k celkové antioxidační aktivitě. Zvyšující se požadavky konzumentů na kvalitu a bezpečnost potravin nutí výrobce k zvyšování výrobních a kvalitativních standardů potravin. Nedávné inovace ve výrobě ovocných šťáv vedly k modifikacím výrobních podmínek, které zahrnují změny ve složení šťávy (např. přídavek ovocné dužiny nebo malých ovocných kousků), vylepšování vlastností obalových materiálů a modifikace produkční atmosféry. Cílem diplomové práce bylo pomocí metod EPR a UV-VIS spektroskopie posoudit vliv různých výrobních postupů na vybrané kvalitativní znaky (antioxidační aktivita, změna barvy a koncentrace vybraných fytochemikálií) pomerančových šťáv s dužinou a ananasových šťáv, a charakterizovat jejich změny v průběhu dlouhodobého skladování. Získané výsledky byly zpracovány metodami multivariační statistické analýzy s cílem posoudit vliv původu suroviny, roku produkce a použitých výrobních podmínek na sledované parametry a celkovou kvalitu ovocných džusů. Výsledky jasně prokázaly, že pasterizace ovlivňuje kvalitu výrobku; ačkoli byla použita „šetrná“ pasterizace, byl u těchto vzorků pozorován mírný pokles prakticky všech monitorovaných parametrů v porovnání s čerstvými – nepasterizovanými šťávami. Avšak pokud jde o po-pasterizační změny, byl prokázán významný vliv produkční atmosféry na monitorované kvalitativní parametry šťáv, prokazující, že náhrada kyslíku inertními plyny může výrazně prodloužit trvanlivost šťáv. Kinetické studie změn sledovaných parametrů na době skladování ukazují, že ve většině případů dochází k postupnému zhoršování všech monitorovaných parametrů, a to bez ohledu na technologii zpracování šťávy. Ve vzorcích vyrobených použitím modifikované atmosféry bylo, v závislosti na typu inertního plynu, pozorováno zpomalení poklesu jednotlivých kvalitativních parametrů šťáv jako výsledek aplikace inertní atmosféry. Tento trend byl zřejmý především pro delší skladovací období, zatímco na začátku skladování (6 - 7 týdnů po výrobě dané šťávy) byly pozorované trendy nejednoznačné. Lze proto předpokládat že tento „ochranný“ efekt inertní atmosféry je ovlivňován fyzikálně-chemickými vlastnostmi jednotlivých plynů, zejména jejich rozpustností v kapalném médiu. Výsledky také prokázaly že vlastnosti šťáv jsou ,bez ohledu na druh ovoce, výrazně ovlivňovány také sezónními vlivy a původem surové šťávy. Z výsledků statistické analýzy vyplývá, že rok výroby je silným diskriminačním faktorem. Na základě všech monitorovaných charakteristik, bylo dosaženo absolutní diskriminace vzorků pomocí kanonické diskriminační analýzy. Pokud jde o původ surovin, byla dosažena pouze částečná diferenciace, i když s poměrně vysokým klasifikačním skóre. Pokud jde o technologii výroby, byla dosažena pouze částečná diferenciace vzorků podle typu použitého inertního plynu. Získané poznatky pomohou výrobcům ovocných šťáv s optimalizací výrobních podmínek s cílem získat výrobek s maximem prospěšných vlastností, které by si udržel po celou dobu expirace, jejíž délka může být také optimalizovány na základě prezentovaných výsledků.
| Identifer | oai:union.ndltd.org:nusl.cz/oai:invenio.nusl.cz:217155 |
| Date | January 2015 |
| Creators | Fajtl, Zdeněk |
| Contributors | Omelka, Ladislav, Polovka, Martin |
| Publisher | Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická |
| Source Sets | Czech ETDs |
| Language | English |
| Detected Language | Unknown |
| Type | info:eu-repo/semantics/masterThesis |
| Rights | info:eu-repo/semantics/restrictedAccess |
Page generated in 0.0022 seconds