Synchronizace inflačních cyklů je jednou z podmínek teorie optimální měnové unie, a jelikož bude jednoho dne valná většina členských států EU používat euro, zdá se analýza konvergence jejich inflačních měr jako rozumná i z dnešního pohledu. Používáme data měřítka harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, jakož i velmi flexibilní model zdánlivě nesouvisejících regresních modelů a podáváme důkaz o všeobecně rozšířeném, setrvalém a robustním výskytu konvergence inflace v celé EU mezi lety 1999 a 2016. Navíc nám naše metodologie umožňuje zahrnout do modelu řadu dummy proměnných indikujících konkrétní období s možným dopadem na konvergenci inflace. V tomto smyslu ukazujeme, že měnové režimy zaměřené na cenovou stabilitu (inflační cílování, opatření omezující pohyb měnového kurzu) mají příznivý dopad, období globální finanční krize a nulové dolní meze se obecně nejeví jako rušivé, zatímco efekt zavádění společného evropského práva zůstává nejistý. Naše hlavní závěry implikují, že synchronizace inflace zřejmě nepředstavuje problém pro další rozšíření Eurozóny.
| Identifer | oai:union.ndltd.org:nusl.cz/oai:invenio.nusl.cz:357587 |
| Date | January 2017 |
| Creators | Brož, Václav |
| Contributors | Kočenda, Evžen, Holub, Tomáš |
| Source Sets | Czech ETDs |
| Language | English |
| Detected Language | Unknown |
| Type | info:eu-repo/semantics/masterThesis |
| Rights | info:eu-repo/semantics/restrictedAccess |
Page generated in 0.0021 seconds