Tato práce zkoumá existující možnosti a metody detekce korelovaných mutací v proteinech. Práce začíná teoretickým úvodem do zkoumané problematiky. Využití informací o korelovaných mutacích je především při predikci terciální struktury proteinu či hledání oblastí s významnou funkcí. Dále následuje přehled v současnosti používaných metod detekce a jejich výhody a nevýhody. V této práci jsou zkoumány zejména metody založené na statistice (například Pearsonově korelačním koeficientu nebo Pearsonově chi^2 testu), informační teorii (Mutual information - MI) a pravděpodobnosti (ELSC nebo Spidermonkey). Dále jsou popsány nejdůležitější nástroje s informací o tom, které metody používají a jakým způsobem. Také je diskutována možnost návrhu optimálního algoritmu. Jako optimální z hlediska úspěšnosti detekce je doporučeno využít více zmíněných metod. Také je doporučeno při detekci využít fyzikálně-chemických vlastností aminokyselin. V praktické části byla vyvinuta metoda využívající fyzikálně-chemických vlastností aminokyselin a fylogenetických stromů. Výsledky detekce byly porovnány s nástroji CAPS, CRASP a CMAT.
| Identifer | oai:union.ndltd.org:nusl.cz/oai:invenio.nusl.cz:236417 |
| Date | January 2013 |
| Creators | Ižák, Tomáš |
| Contributors | Bendl, Jaroslav, Martínek, Tomáš |
| Publisher | Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií |
| Source Sets | Czech ETDs |
| Language | English |
| Detected Language | Unknown |
| Type | info:eu-repo/semantics/masterThesis |
| Rights | info:eu-repo/semantics/restrictedAccess |
Page generated in 0.0022 seconds