Problematika výběru kapitálové struktury byla a stále je často diskutována akademickou obcí již přes půl století a stále ještě nebylo dosaženo jednoznačného souladu, která teorie kapitálu a jaké determinanty ovlivňují kapitálovou strukturu. Modligliani a Miller (1958) zformulovali moderní teorii kapitálové struktury. Tvrdí, že pokud jsou splněny přísné podmínky, kapitálová struktura je irelevantní pro hodnotu společnosti. Avšak pokud nějaké předpoklady nejsou naplněny, kapitálová struktura se stává významná. Nyní, dvě hlavní teorie kapitálové struktury převládají – teorie hierarchického pořádku a trade-off teorie. Teorie hierarchického pořádku je vysvětlena informační asymetrií mezi manažery a ostatními lidmi. Toto způsobuje rozdílné ocenění vydaných cenných papírů danými skupinami lidí. Proto společnosti preferují vydat cenné papíry nejméně citlivé na dostupné informace. Pokud potřebují volné finance, nejdříve použijí vnitřní zdroje, následně dluh a jako poslední možností je vydání nového vlastního kapitálu. Trade-off teorie řeší rovnováhu mezi daňovým štítem dluhu a náklady finanční tísně. Důsledkem tohoto substitučního vztahu je optimální kapitálová struktura, kterou by se společnosti měly snažit získat a dále udržet. Mnoho výzkumu týkající se výběru kapitálové struktury již bylo provedeno a jeho výsledky jsou stále neurčité. Protože mnoho článků stále nabízí bezvýsledné závěry a jejich výsledky se liší v rámci zemí a skrz časové období, cílem mé práce je prozkoumat kapitálovou strukturu a determinanty kapitálové struktury v rámci Višegrádských zemí v období od 2002 do 2007. Hlavním přínosem této práce je prozkoumat data, která ještě nebyla před tím prozkoumána. Důvod, proč tomu tak je, může být obtížnost v získávání a zpracování dat. Již mnoho článků bylo napsáno o kapitálové struktuře, ale mnohé měly nedostatky. První výhodou mé práce je, že zkontroluji veškeré předpoklady mé analýzy. Znázorňuji, že heteroskedasticita a autokorelace jsou občas přítomny a snažím se je odstranit. Tímto se vyhnu zkresleným výsledkům. Další výhodou mého výzkumu je, že používám relativně velké množství vysvětlujících proměnných. Mnozí autoři záměrně vynechávají proměnné jako likvidita, růstové příležitosti nebo volatilitu tržeb (obchodní risk). Navíc používám tři druhy dluhů jako vysvětlované proměnné – celkový, dlouhodobý a krátkodobý, které nejsou také běžně používané. Dále používám dynamický vztah v zadluženosti, jelikož současná zadluženost může záviset na minulosti z důvodu setrvání nebo pouze částečnému přizpůsobení. Schopnost tohoto docílit je unikátní pro panelová data, která používám v této práci. Výsledkem je, že zadluženost má paměť a závisí na zadluženosti z minulých let. Hlavní závěry mohou být rozděleny do dvou skupin. Do první skupiny patří výsledky regrese z České republiky a Polska a druhé z Maďarska a Slovenska. Výsledky z první skupiny ukazují pozitivní vztah mezi zadlužeností českých a maďarských společností a tempem růstu společností a nedaňovým štítem, který je použit jako náhrada za daňový štít. Zatímco ziskovost, likvidita, struktura aktiv, obchodní riziko a velikost firmy je negativně korelována s dluhem. Tyto závěry podporují teorii hierarchického pořádku. Na druhou stranu, výsledky z Maďarska a Slovenska podporují trade-off teorii. V této druhé skupině struktura aktiv, ziskovost, velikost firmy je kladně korelována se zadlužeností, zatímco zbylé proměnné ukazují zápornou korelaci.
| Identifer | oai:union.ndltd.org:nusl.cz/oai:invenio.nusl.cz:401457 |
| Date | January 2009 |
| Creators | Svoboda, Petr |
| Contributors | Vykydal, Petr, Režňáková, Mária |
| Publisher | Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská |
| Source Sets | Czech ETDs |
| Language | English |
| Detected Language | Unknown |
| Type | info:eu-repo/semantics/masterThesis |
| Rights | info:eu-repo/semantics/restrictedAccess |
Page generated in 0.0021 seconds