Česká republika se společně s dalšími devíti evropskými státy automaticky účastní třetí fáze hospodářské a měnové unie, což znamená, že souhlasí s přijetím jednotné evropské měny. Mezi názory, proč nepospíchat s přijetím eura, patří otázky reálné a nominální konvergence. V této diplomové práci sleduji vztah mezi reálnou a nominální konvergencí pomocí Balassa-Samuelsonového efektu. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda po přijetí jednotné evropské měny ?hrozí? v České republice vyšší míra inflace. V teoretické části se věnuji problematice Balassa-Samuelsonového efektu a jeho vlivu na plnění maastrichtského kritéria cenové stability. Jedna z kapitol je věnována příkladu konvergence Portugalska, které již jednotnou evropskou měnu v hotovostní podobě přijalo v roce 2002 a je jak rozlohou, počtem obyvatel tak i ekonomickými charakteristikami podobné České republice. V empirické části se pokusím pomocí analýzy časových řad odhadnout budoucí hodnoty CPI u jednotlivých skupin spotřebního koše podle dosavadního vývoje CPI.
| Identifer | oai:union.ndltd.org:nusl.cz/oai:invenio.nusl.cz:1329 |
| Date | January 2007 |
| Creators | Richtrmocová, Klára |
| Contributors | Vošická, Zdenka, Bureš, Jan |
| Publisher | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Source Sets | Czech ETDs |
| Language | Czech |
| Detected Language | Unknown |
| Type | info:eu-repo/semantics/masterThesis |
| Rights | info:eu-repo/semantics/restrictedAccess |
Page generated in 0.0021 seconds