Tato práce zkoumá japonskou výtvarnou výchovu jako vyučovací předmět. Reflektuje jak po stránce formální, tak obsahové japonský vzdělávací systém a rovněž umožňuje vhled do různých vrstev japonské kultury. Výzkum byl veden kombinací metod pedagogicko-etnografických a kulturně- antropologických. Informace čerpal především z terénního výzkumu prováděného v Japonské škole v Praze a v některých školách v Japonsku v Ósace v letech 1986-2006. Kromě podrobné analýzy osnov, učebnic, náplně práce učitele a historie vývoje výtvarné výchovy se tato práce věnuje odlišnému chápání tvořivosti, která je v Japonsku vnímána především jako kolektivní kontinuální proces, jemuž mohou být nápomocni všichni členové společnosti. Iniciaci tvořivých "mechanismů" napomáhají mimo jiné i metody výuky, které se nezasvěcenému pozorovateli jeví jako netvořivé kopírování. Právě v tomto bodě dochází nejčastěji k nedorozumění a konfrontaci se západním pojetím. Jedním z cílů t é to práce je tento problém osvětlit, a obohatit tak naše znalosti geneze tvořivých procesů. S postupující globalizací a asimilací kultur vyvstává potřeba "mezinárodní výchovy". Nutnost hledání základních postupů vedoucích k poznání a pochopení jiných kultur. Výchova k empatii vůči příslušníkům jiných národů a jejich specifickým projevům. I v tomto směru tato práce...
Identifer | oai:union.ndltd.org:nusl.cz/oai:invenio.nusl.cz:270289 |
Date | January 2006 |
Creators | Karpetová, Barbora |
Contributors | Slavík, Jan, Horáček, Radek, Babyrádová, Hana |
Source Sets | Czech ETDs |
Language | Czech |
Detected Language | Unknown |
Type | info:eu-repo/semantics/doctoralThesis |
Rights | info:eu-repo/semantics/restrictedAccess |
Page generated in 0.0019 seconds