PURPOSE: A recent study suggested that updated spectacles could increase fall rate in frail older people. The authors hypothesized that the increased risk may be due to changes in spectacle magnification. The present study was conducted to assess the effects of spectacle magnification on step negotiation. METHODS: Adaptive gait and visual function were measured in 10 older adults (mean age, 77.1 +/- 4.3 years) with the participants' optimal refractive correction and when blurred with +1.00, +2.00, -1.00, and -2.00 DS lenses. Adaptive gait measurements for the leading and trailing foot included foot position before the step, toe clearance of the step edge, and foot position on the step. Vision measurements included visual acuity, contrast sensitivity, and stereoacuity. RESULTS: The blur lenses led to equal decrements in visual acuity and stereoacuity for the +1.00 and -1.00 DS and the +2.00 and -2.00 DS lenses. However, they had very different effects on step negotiation compared with the optimal correction. Positive-blur lenses led to an increased distance of the feet from the step, increased vertical toe clearance and reduced distance of the leading heel position on the step. Negative lenses led to the opposite of these changes. CONCLUSIONS: The step negotiation changes did not mirror the effects of blur on vision, but were driven by the magnification changes of the lenses. Steps appear closer and larger with positive lenses and farther away and smaller with negative ones. Magnification is a likely explanation of the mobility problems some older adults have with updated spectacles and after cataract surgery.

Disertační práce se zabývá metodami snímání a hodnocení kvality 3D obrazů a videí. Po krátkém shrnutí fyziologie prostorového vnímání, obsahuje práce stav poznání v oblastech problému adaptivní paralaxy a konfigurace kamer pro snímání klasického stereopáru. Taktéž shrnuje dnešní možnosti odhadu hloubkové mapy. Zmíněny jsou aktivní i pasivní metody, detailněji je vysvětleno profilometrické skenování. Byly změřeny některé technické parametry dvou technologií současných 3D zobrazovačů, a to polarizačně-oddělujících a využívajících časový multiplex, například přeslechy mezi levým a pravým snímkem. Jádro práce tvoří nová metoda pro vytváření hloubkové mapy při snímání 3D scény, kterážto byla autorem navržena a testována. Inovativnost tohoto přístupu spočívá v chytré kombinaci současných aktivních a pasivních metod snímání hloubky scény, která vtipně využívá výhod obou metod. Nakonec jsou prezentovány výsledky subjektivních testů kvality 3D videa. Největší přínos zde má navržená metrika modelující výsledky subjektivních testů kvality 3D videa.