Současné vizuální markerové systémy mají jednu zásadní nevýhodu oproti tzv. markerless přístupům - pohyb kamery je omezen na oblast pokrytou markery. V každém snímku musí být marker dostatečně velký, aby jej bylo možné identifikovat a vypočítat pozici a rotaci kamery. Zároveň musí být dostatečně malý, aby se celý (nebo alespoň jeho podstatná část) vešel do záběru kamery. Avšak tyto požadavky jsou protichůdné. Tato práce nabízí řešení tohoto problému za pomoci konceptu Marker Fields. Jde o strukturu, jejíž přítomnost je možné v obraze kamery snadno detekovat a identifikovat část, na kterou se kamera právě dívá, a to na základě jakékoli (malé) podoblasti s definovanou velikostí. Aby bylo možné podoblasti identifikovat zblízka i zdálky, nejsou od sebe odděleny, ale do velké míry se překrývají. V této práci jsou vysvětleny různé implementace konceptu marker fields, spolu s jejich zamýšleným použitím a výhodami a nevýhodami. Jako důkaz použitelnosti marker fields v reálném světě, se druhá největší část této práce věnuje popisu jejich reálných aplikací.