1 |
Vyhledávání v záznamech řeči / Searching in Speech DataFapšo, Michal Unknown Date (has links)
This thesis describes a designed and implemented system for efficient storage, indexing and search in collections of spoken documents that takes advantage of automatic speech recognition. As the quality of current speech recognizers is not sufficient for a great deal of applications, it is necessary to index the ambiguous output of the recognition, i.\,e. the acyclic graphs of word hypotheses -- recognition lattices. Then, it is not possible to directly apply the standard methods known from text--based systems. This paper discusses an optimized indexing system for efficient search in the complex and large data structures which are the output of the recognizer.
|
2 |
A Study of the Automatic Speech Recognition Process and Speaker AdaptationStokes-Rees, Ian James January 2000 (has links)
This thesis considers the entire automated speech recognition process and presents a standardised approach to LVCSR experimentation with HMMs. It also discusses various approaches to speaker adaptation such as MLLR and multiscale, and presents experimental results for cross-task speaker adaptation. An analysis of training parameters and data sufficiency for reasonable system performance estimates are also included. It is found that Maximum Likelihood Linear Regression (MLLR) supervised adaptation can result in 6% reduction (absolute) in word error rate given only one minute of adaptation data, as compared with an unadapted model set trained on a different task. The unadapted system performed at 24% WER and the adapted system at 18% WER. This is achieved with only 4 to 7 adaptation classes per speaker, as generated from a regression tree.
|
3 |
A Study of the Automatic Speech Recognition Process and Speaker AdaptationStokes-Rees, Ian James January 2000 (has links)
This thesis considers the entire automated speech recognition process and presents a standardised approach to LVCSR experimentation with HMMs. It also discusses various approaches to speaker adaptation such as MLLR and multiscale, and presents experimental results for cross-task speaker adaptation. An analysis of training parameters and data sufficiency for reasonable system performance estimates are also included. It is found that Maximum Likelihood Linear Regression (MLLR) supervised adaptation can result in 6% reduction (absolute) in word error rate given only one minute of adaptation data, as compared with an unadapted model set trained on a different task. The unadapted system performed at 24% WER and the adapted system at 18% WER. This is achieved with only 4 to 7 adaptation classes per speaker, as generated from a regression tree.
|
4 |
Rozpoznávácí sítě založené na konečných stavových převodnících pro dopředné a zpětné dekódování v rozpoznávání řeči / Finite-state based recognition networks for forward-backward speech decodingHannemann, Mirko Unknown Date (has links)
Pomocí matematického formalismu váhovaných konečných stavových převodníků (weighted finite state transducers WFST) může být formulována řada úloh včetně automatického rozpoznávání řeči (automatic speech recognition ASR). Dnešní ASR systémy široce využívají složených pravděpodobnostních modelů nazývaných dekódovací grafy nebo rozpoznávací sítě. Ty jsou z jednotlivých komponent konstruovány pomocí WFST operací, např. kompozice. Každá komponenta je zde zdrojem znalostí a omezuje vyhledávání nejlepší cesty ve složeném grafu v operaci zvané dekódování. Využití koherentního teoretického rámce garantuje, že výsledná struktura bude optimální podle definovaného kritéria. WFST mohou být v rámci daného polookruhu (semi-ring) optimalizovány pomocí determinizace a minimalizace. Aplikací těchto algoritmů získáme optimální strukturu pro prohledávání, optimální distribuce vah je pak získána aplikací "weight pushing" algoritmu. Cílem této práce je zdokonalit postupy a algoritmy pro konstrukci optimálních rozpoznávacích sítí. Zavádíme alternativní weight pushing algoritmus, který je vhodný pro důležitou třídu modelů -- převodníky jazykového modelu (language model transducers) a obecně pro všechny cyklické WFST a WFST se záložními (back-off) přechody. Představujeme také způsob konstrukce rozpoznávací sítě vhodné pro dekódování zpětně v čase, které prokazatelně produkuje ty samé pravděpodobnosti jako dopředná síť. K tomuto účelu jsme vyvinuli algoritmus pro exaktní reverzi back-off jazykových modelů a převodníků, které je reprezentují. Pomocí zpětných rozpoznávacích sítí optimalizujeme dekódování: ve statickém dekodéru je využíváme pro dvoustupňové dekódování (dopředné a zpětné vyhledávání). Tento přístup --- "sledovací" dekódování (tracked decoding) --- umožnuje zahrnout výsledky vyhledávání z prvního stupně do druhého stupně tak, že se sledují hypotézy obsažené v rozpoznávacím grafu (lattice) prvního stupně. Výsledkem je podstatné zrychlení dekódování, protože tato technika umožnuje prohledávat s variabilním prohledávacím paprskem (search beam) -- ten je povětšinou mnohem užší než u základního přístupu. Ukazujeme rovněž, že uvedenou techniku je možné využít v dynamickém dekodéru tím, že postupně zjemňujeme rozpoznávání. To navíc vede i k částečné paralelizaci dekódování.
|
5 |
Mining of Textual Data from the Web for Speech Recognition / Mining of Textual Data from the Web for Speech RecognitionKubalík, Jakub January 2010 (has links)
Prvotním cílem tohoto projektu bylo prostudovat problematiku jazykového modelování pro rozpoznávání řeči a techniky pro získávání textových dat z Webu. Text představuje základní techniky rozpoznávání řeči a detailněji popisuje jazykové modely založené na statistických metodách. Zvláště se práce zabývá kriterii pro vyhodnocení kvality jazykových modelů a systémů pro rozpoznávání řeči. Text dále popisuje modely a techniky dolování dat, zvláště vyhledávání informací. Dále jsou představeny problémy spojené se získávání dat z webu, a v kontrastu s tím je představen vyhledávač Google. Součástí projektu byl návrh a implementace systému pro získávání textu z webu, jehož detailnímu popisu je věnována náležitá pozornost. Nicméně, hlavním cílem práce bylo ověřit, zda data získaná z Webu mohou mít nějaký přínos pro rozpoznávání řeči. Popsané techniky se tak snaží najít optimální způsob, jak data získaná z Webu použít pro zlepšení ukázkových jazykových modelů, ale i modelů nasazených v reálných rozpoznávacích systémech.
|
Page generated in 0.0206 seconds