The topic of this thesis is expressing lexical aspect in Czech and Italian. The theoretical part describes the aspectuality, at first in general, then in both Czech and Italian language. The first part aims to clarify the notion of grammatical and lexical aspect. The thesis also concentrates on semantics of Czech prefixes. The practical part deals with Czech verbs with multiple prefixes and their counterparts in Italian, or rather the thesis analyses how Italian express the lexical aspect. It is the contrastive analysis. The analysed data originate from the parallel corpora InterCorp version 13. Key words Lexical aspect/Aktionsart, verbal/grammatical aspect, verbs with multiple prefixes, prefixation, parallel corpora, InterCorp, Czech, Italian

Nous nous demandons dans ce travail de quelle manière "quand" modifie l'interprétation qui serait faite d'une séquence de propositions P. Q ou Q. P lorsqu'il préfixe P. Après avoir souligné les problèmes que cette question soulevé dans plusieurs études fondatrices en sémantique temporelle, nous apportons des arguments pour défendre la théorie, admise par plusieurs auteurs, selon laquelle "quand P" est un adverbial de localisation temporelle. Nous montrons que les propriétés discursives de P, souvent traitée dans la littérature comme une proposition présupposée, s'expliquent par cette seule contrainte : "quand" impose de traiter cette proposition comme la description d'un repère temporel utilisé dans l'interprétation de Q. Nous montrons en outre que la théorie selon laquelle "quand P" désigne un repère temporel permet de rendre compte des contraintes qui pèsent sur les relations chronologiques pouvant s'établir entre les événements eP et eQ des deux propositions. En particulier, nous avançons que l'inférence d'une relation de succession immédiate entre eP et eQ reflète l'une des relations qui peuvent s'établir entre le référent d'un adverbial de localisation et l'événement qu'il localise : le référent de l'adverbial sert de borne initiale à l'intervalle d'occurrence de l'événement. Enfin, nous étudions la manière dont la description d'éventualité et le marqueur temporel accueillis par P contribuent à la sémantique de l'adverbial "quand P". Nous précisons les propriétés quantificationnelles et temporelles conférées au référent de "quand P" par les différents temps du français et expliquons par ces propriétés les contraintes de cooccurrence qui pèsent sur l'emploi des temps dans P et Q. / In this work, we adress the following question: how does "quand" change the interpretation that may be made of a sequence of clauses P. Q or Q. P when it prefixes P? After highlighting the problems that this matter raises in several pioneering studies in temporal semantics, we provide arguments to defend the theory E accepted by several authors E that quand P is a temporal locating adverbial. We show that the discourse properties of P, which is often treated in the literature as a presupposed proposition, is explained by the following single constraint: "quand" demands to treat this clause as the description of a time mark to be used in the interpretation of Q. We further show that the theory that "quand P" designates a time mark accounts for the constraints on the temporal relations that can be established between eP and eQ, the events of both clauses. In particular, we argue that the inference that eQ immediately follows eP reflects one of the relations that can be established between the referent of a temporal locating adverbial and the event it locates: the referent of the adverbial provides an initial bound to the interval of occurrence of the event. Finally, we study how the event description and the tense of P contribute to the semantics of the adverbial "quand P". We specify the quantificational and temporal properties imparted to the referent of quand P by the different tenses of French and explain these properties by co-occurrence constraints that impact the use of tenses in P and Q.

I malé změny v Gramatický a lexikální aspekt jsou dva příklady kategorií, které se na této mentální reprezentaci podílí. Pomocí těchto kategorií vytváříme mentální koncepty, pomocí opujeme naše prožívání místa a času. Tato studie zkoumá interakci lexikálního a gramatického vidu a jak se tato interakce odráží na charakteru očních pohybů u mluvčích nizozemštiny. Bylo užito 04). Byly měřeny oční pohyby 20 rodilých mluvčí nizozemštiny, během toho, co sledovali bílou obrazovku bez jakýchkoliv explicitních obrazových stimulů a poslouchali věty vytvořené s ohledem na různé kombinace lexikálního a gramatického vidu. Užité paradigma simuluje případy z běžného života, kdy lidé pasivně poslouchají mluvenou řeč bez doprovodné vizuální složky. Tato studie nabízí důkazy, že gramatický a lexikální aspekt ovlivňují celou řadu očních pohybů. Tato práce je hodnotným rozšířením naší znalosti o psycholingvistické realitě vidu v nizozemštině, tomto ohledu věnována dostatečná pozornost. Výsledky tohoto výzkumu vnáší nové světlo do probíhající diskuse o tom, zda i tak abstraktní ává měřitelné stopy v našem senzomotorickém systému, a zda je schopný ho ovlivňovat. Navíc tato studie otevírá dveře dalšímu výzkumu zaměřenému na spojení mezi jazykem a mozkovými drahami, které se podílí na zpracování vjemových stimulů. klíčová slova:...