Before entering into a democratic dispensation, South African military and defence systems were constituted by seven disparate armed forces. The transformation of South Africa from a separatist state introduced renewed efforts and challenges to integrate what was once a divided military corps and society. In 1994, the formation of the South African National Defence Force (SANDF) was born out of the effort to integrate various statutory and non-statutory armed forces in South Africa, including forces from former TBVC states. Through a phenomenological inquiry, integration experiences of former TBVC Armed Force members into the new SANDF structure are investigated. The study aimed to find out from the former TBVC force members how they were affected by the integration process and what their perception with regards to the effectiveness of the integration process on enhancing representation on all rank levels in the new SANDF was. The findings from in-depth semi-structured interviews with 16 such members indicate that transformation of South Africa’s military outfit into an integrated system is not exactly an epitome of a new and different yet cohesive and unified structure. The notion of ‘integration’ is as such cast as essentially a problematic one where inequalities still reflect in how former statutory and non-statutory force members are treated particularly with regards to promotion opportunities. In addition, there are perceived lingering vestiges of a previous separatist system such as the use of Afrikaans language as a medium of instruction and communication, previous SADF policies which helps produce the idea of integration as more a process of absorption instead. Despite this problematisation of integration processes in shaping how the new SANDF outfit is currently experienced by members, there are perceived benefits from the change brought about by ‘integration’ of forces. Some benefits are as tangible as individual career advancement, while others tend to reflect impacts at systemic level of family where members indirectly profit from the reorganisation and call for adjustment to new settings and structures that followed integration / Research / M.A. (Research Consultation)

S tím, jak se neustále vyvíjejí nové technologie pro energeticky náročná průmyslová odvětví, stávající zařízení postupně zaostávají v efektivitě a produktivitě. Tvrdá konkurence na trhu a legislativa v oblasti životního prostředí nutí tato tradiční zařízení k ukončení provozu a k odstavení. Zlepšování procesu a projekty modernizace jsou zásadní v udržování provozních výkonů těchto zařízení. Současné přístupy pro zlepšování procesů jsou hlavně: integrace procesů, optimalizace procesů a intenzifikace procesů. Obecně se v těchto oblastech využívá matematické optimalizace, zkušeností řešitele a provozní heuristiky. Tyto přístupy slouží jako základ pro zlepšování procesů. Avšak, jejich výkon lze dále zlepšit pomocí moderní výpočtové inteligence. Účelem této práce je tudíž aplikace pokročilých technik umělé inteligence a strojového učení za účelem zlepšování procesů v energeticky náročných průmyslových procesech. V této práci je využit přístup, který řeší tento problém simulací průmyslových systémů a přispívá následujícím: (i)Aplikace techniky strojového učení, která zahrnuje jednorázové učení a neuro-evoluci pro modelování a optimalizaci jednotlivých jednotek na základě dat. (ii) Aplikace redukce dimenze (např. Analýza hlavních komponent, autoendkodér) pro vícekriteriální optimalizaci procesu s více jednotkami. (iii) Návrh nového nástroje pro analýzu problematických částí systému za účelem jejich odstranění (bottleneck tree analysis – BOTA). Bylo také navrženo rozšíření nástroje, které umožňuje řešit vícerozměrné problémy pomocí přístupu založeného na datech. (iv) Prokázání účinnosti simulací Monte-Carlo, neuronové sítě a rozhodovacích stromů pro rozhodování při integraci nové technologie procesu do stávajících procesů. (v) Porovnání techniky HTM (Hierarchical Temporal Memory) a duální optimalizace s několika prediktivními nástroji pro podporu managementu provozu v reálném čase. (vi) Implementace umělé neuronové sítě v rámci rozhraní pro konvenční procesní graf (P-graf). (vii) Zdůraznění budoucnosti umělé inteligence a procesního inženýrství v biosystémech prostřednictvím komerčně založeného paradigmatu multi-omics.