(<特集>学習オブジェクト・学習データの活用と集約) (<Special Issue> Application and Aggregation of Learning Objects and Learning Data)

Tato práce se věnuje všudypřítomnému vzdělávání (u-learning) a mapování ontologií, je součástí dlouhodobého projektu MAPLE a vypracoval jsem ji během studijního pobytu na francouzské univerzitě v La Rochelle, v rámci mezinárodního výměnného programu Socrates-Erasmus. Hlavní cíle práce lze rozdělit na dvě související části. První část má za úkol seznámit čtenáře s prostředím pro všudypřítomné vzdělávání a s vhodnými dostupnými nástroji. Jedním z těchto nástrojů je i komerční program LMA, který je určený pro tvorbu mobilních prezentací a kurzů, důraz je kladen na jejich přenositelnost mezi jednotlivými mobilními platformami. Cílem je demonstrace jeho funkčnosti a vytvoření zkušební mobilní prezentace. Dalším krokem je seznámení čtenáře s virtuálním výukovým prostředím (VLE) a systémy pro správu a řízení výukových kurzů (CMS). Vybraný, volně dostupný CMS se jménem Moodle jsem nainstaloval, nakonfiguroval a vytvořením fiktivního kurzu otestoval a vyzkoušel jeho vlastnosti a funkčnost. Druhá část práce se zabývá ontologiemi, dostupnými nástroji pro práci s nimi a mapovacími algoritmy. Čtenář je seznámen s patřičnou teorií i s motivacemi pro využití ontologií v projektu MAPLE, větší prostor je věnován volně dostupnému programu Protégé, který slouží hlavně jako editor ontologií, ale díky jeho rozšiřitelné architektuře může být využit k nejrůznějším účelům. Důležitým bodem práce je analýza a realizace doporučeného mapovacího algoritmu, který jsem implementoval jako zásuvný modul pro program Protégé. Cílem projektu MAPLE je návrh a realizace pedagogického systému pro mobilní, aktivní a participativní výukové prostředí, které obohatí tradiční model prezenční výuky. Díky mobilním zařízením, spolupracujícím s pracovní stanicí vyučujícího, budou mít studenti možnost okamžité zpětné vazby na probíranou látku. Dalšími záměry projektu jsou mobilní přístup k datům a výukovým kurzům, online komunikace a spolupráce zúčastněných osob, efektivní vedení a administrace kurzů pro vyučující a také spolupráce a propojení již existujících systémů v jeden funkční celek. Motivací pro využití ontologií v projektu MAPLE je správa výukových modulů a prezentací, jejich efektivní katalogizace, znázornění závislostí a vztahů mezi uloženými daty a jejich rychlé a přesné vyhledání. Mapovací algoritmus umožní spolupráci mezi moduly a ostatními databázemi, které používají rozdílné ontologie pro popis a charakterizaci uložených dat.

No description available.

In higher education institutions, virtual learning systems (VLSs) have been adopted, and are becoming increasingly popular among educators. However, despite this ubiquity of VLS use, there has not been widespread change in pedagogic practice to take advantage of the functionality afforded by VLSs. Knowledge of the actual usage of e-learning systems is limited in terms of what specific feature sets are deemed useful, and how this influences system usage. VLSs have a suite of tools with associated functions/features and properties, as well as non-functional system characteristics. In addition, these systems incorporate pedagogic features to cater for online teaching. Educators in higher education, who are the chief agents of e-learning, are confounded by system-related, pedagogic, organisational, user difference and demographic factors that influence VLS usage. Virtual learning system usage involves system feature usage extent and frequency, total system usage and usage clusters. The aim of this study is to develop a model representing the factors that influence usage of VLSs in higher education. The links between system usage and system-related factors, pedagogic factors, organisational factors, user-difference and demographic factors is researched. This research incorporated a literature study, a pilot study, interviews and surveys. A case study research strategy was combined with a mixed methods research design. The results of the qualitative analysis was triangulated with the findings of the quantitative analysis and compared to the findings of the literature study. The study was conducted at two residential higher education institutions (HEI), namely, University of KwaZulu-Natal and Durban University of Technology. The main contribution of this study is the Virtual Learning System Usage Model (VLSUM) representing the factors that influence VLS usage in residential higher education institutions. The proposed VLSUM is based on the empirical results of this study. VLSUM can be used by managers of educational technology departments and instructional designers to implement interventions to optimize usage. The constructs of VLSUM confirmed existing theories, replicated and synthesised theories from different fields, and extended existing models to produce a new model for understanding the factors that influence VLS usage in higher education. / Computing / D. LITT. et. Phil. (Information Systems)

In higher education institutions, virtual learning systems (VLSs) have been adopted, and are becoming increasingly popular among educators. However, despite this ubiquity of VLS use, there has not been widespread change in pedagogic practice to take advantage of the functionality afforded by VLSs. Knowledge of the actual usage of e-learning systems is limited in terms of what specific feature sets are deemed useful, and how this influences system usage. VLSs have a suite of tools with associated functions/features and properties, as well as non-functional system characteristics. In addition, these systems incorporate pedagogic features to cater for online teaching. Educators in higher education, who are the chief agents of e-learning, are confounded by system-related, pedagogic, organisational, user difference and demographic factors that influence VLS usage. Virtual learning system usage involves system feature usage extent and frequency, total system usage and usage clusters. The aim of this study is to develop a model representing the factors that influence usage of VLSs in higher education. The links between system usage and system-related factors, pedagogic factors, organisational factors, user-difference and demographic factors is researched. This research incorporated a literature study, a pilot study, interviews and surveys. A case study research strategy was combined with a mixed methods research design. The results of the qualitative analysis was triangulated with the findings of the quantitative analysis and compared to the findings of the literature study. The study was conducted at two residential higher education institutions (HEI), namely, University of KwaZulu-Natal and Durban University of Technology. The main contribution of this study is the Virtual Learning System Usage Model (VLSUM) representing the factors that influence VLS usage in residential higher education institutions. The proposed VLSUM is based on the empirical results of this study. VLSUM can be used by managers of educational technology departments and instructional designers to implement interventions to optimize usage. The constructs of VLSUM confirmed existing theories, replicated and synthesised theories from different fields, and extended existing models to produce a new model for understanding the factors that influence VLS usage in higher education. / Computing / D. LITT. et. Phil. (Information Systems)