This study aims to comprehend the bistable and multi-stable behaviour of flexible straws with the intention of utilising it for future engineering applications. This behaviour is achieved by the multiple inversions of conical frustum shells within the corrugation of a flexible straw. This study examined the effects of various material models, geometry variables and loading methods on the inversion of close-top and open-top conical frustum shells via experiments and FEM simulations. This thesis consists of three main parts, and the second and the third parts are complementary to each other: First, we investigated the effects of applying a uniform vertical load to the upper rim of open-top frustum shells via FEM simulations. A reference model was simulated based on the measurements of an ordinary polypropylene flexible straw specimen, using two material models - linear elastic and elastically perfectly plastic. The effects of the interactions between frusta of the corrugated segment of a flexible straw were also studied by evaluating the difference in responses between an individual frustum and conjugated models of two or three frusta. It was found that by constraining the rotation of its bottom rim, an individual frustum can fairly reproduce the complex bistable behaviour of the shorter frustum within the corrugated part of a flexible straw. Furthermore, detailed parametric studies that focused on the effects of various geometric parameters were conducted and generalised formulas that predicted the critical force were derived. A comparison between the simulated results and the analytical model in predicting progressive inversion was made to distinguish the geometric boundaries that separate the one-off snap-through to the progressive inversion of frustum shells. Next, the behaviour of close-top frustum shells in response to vertical point loading at various locations on the top surface was evaluated. A hyperelastic material was used to fabricate the physical specimens. During the experiments, the corresponding deformed shapes were recorded by 3D scanning in addition to measurements of the displacement and reaction force. We observed a close resemblance between the experimental and FEM simulated results, which validated the FEM models. Two local peaks were observed before the structure was fully inverted into its secondary stable state and the overall critical force of the structure was defined by the higher one of the two. The relationship between their magnitudes and the loading locations was analysed and an optimal loading location which gave the minimum critical force was proposed and verified by additional simulations. Furthermore, generalised formulas in predicting critical force were also acquired based on parametric studies. The optimal loading location was found to be constant in spite of variations in height and thickness. The third part of this thesis discussed the effects of lateral point loading on both close-top and open-top frustum shells at various locations on the side surface and supplemented the second part. It is found that the removal of the top surface could cause the critical force to decrease if a point load was applied laterally. Moreover, we were able to fully invert the structure with a lower critical force through lateral loading in comparison to vertical loading.

This thesis investigates the possibility that the gauge boson in a certain hypothetical SU(2) gauged sector can constitute all the non-baryonic dark matter. The gauge bosons acquire mass from the Higgs mechanism as in the Standard Model and scatter elastically among themselves non-gravitationally. It is expected that this self interaction of the dark gauge bosons would resolve the various discrepancies between the ΛCDM model and astrophysical observations on small (e.g. galactic or galaxy cluster) scales. Parameter space within the domain of validity of perturbation theory satisfying the constraints of dark matter abundance, the elastic self-scattering momentum transfer cross-section suggested by recent astrophysical observations, and consideration of the Big-Bang nucleosynthesis was found to be non-empty in the “forbidden” regime where the mass of the dark Higgs boson is greater than the mass of the dark gauge boson. / Graduate

Práce se zabývá návrhem magnetoreologické (MR) vzpěry vibroizolačního systému (VIS) pro kosmický nosič. V rešeršní části jsou popsány vybrané VIS a vzpěry těchto systémů, které byly v kosmických nosičích využity v minulosti. Každá z těchto vzpěr obsahující kapalinu byla těsněna pomocí statických těsnění a pružných vlnovců vyrobených z oceli. Důkladněji byla analyzována vzpěra pasivního systému VIS s označením ELVIS, jehož konstrukce se stala inspirací pro tuto práci. Jedná se o tříparametrický systém, v němž je tlumič uložen na pružině, jejíž tuhost přibližně odpovídá objemové tuhosti vlnovců respektive jejímu průmětu do axiálního směru (pressure thrust stiffness). V práci je představena metodika pro stanovení “pressure thrust stiffness” na základě geometrie vlnovce a také uvedeny parametry vlnovce díky kterým je možné měnit poměr mezi axiální a “pressure thrust stiffness” vlnovce. Tento poměr ovlivňuje v dané koncepci vzpěry její dynamické chování a tím i chování celého VIS. Pro predikci dynamického chování vzpěry byl vytvořen multi-body model VIS založeného na Stewartově plošině a detailnější model jediné vzpěry. Simulace provedené v tomto modelu odhalily parametry, které mají vliv na výkonost tlumiče ve VIS: časová odezva a dynamický rozsah. Díky modelu byl určen rozsah těchto parametrů, ve kterých bude zaručena efektivní funkce vzpěry ve VIS, konkrétně: časová odezva: 0-5ms, dynamický rozsah: 5-10. Před finálním návrhem vzpěry byla sestrojena vzpěra experimentální vzpěra, jejíž parametry byly přesně naměřeny a využity pro verifikaci jednotlivých modelů. Poznatky získané během experimentů byly využity při návrhu finální vzpěry. Jeden z nejdůležitějších poznatků byla nutnost náhrady feritového magnetického obvodu s ohledem na jeho křehkost. Proto byl odvozen tvarový přístup k navrhování rychlých magnetických obvodů z oceli s využitím 3D tisku, který byl následně patentován. Navržená vzpěra obsahuje magnetoreologický ventil jehož odezva je predikována na 1.2 ms a dynamický rozsah 10. V závěru práce je představena metodika, díky které byla vzpěra navržena.

科学研究費補助金 研究種目:試験研究 課題番号:63850078 研究代表者:日比野 倫夫 研究期間:1988-1989年度