Charge transfer reactions and their rates play a key role in correctly estimating element abundances in astrophysical objects such as supernovae. The reaction $C + O^+ \rightarrow C^+ + O(^1D) + \Delta E$ has been shown to be of significance when estimating oxygen abundances through model spectrum evaluations, and the relative rate of this reaction can under certain circumstances completely dictate the neutralization rate of oxygen ions. In this project, the rate of this reaction for four different temperatures is estimated using the Olson-Demkov model to calculate the cross section of the reaction as well as calculating rates for a few more reactions to compare to established literature values.  We find that the Olson-Demkov model produces good estimates for reactions that have small energy defects (within an order of magnitude of more rigorous quantum mechanical calculations), but the model underestimates the rate coefficient by several orders of magnitude as the energy defect increases. As the investigated reactions are all exothermic, the energy defect is the released energy from the reaction (i.e., the energy defect is positive). It is also found in most cases that the Olson-Demkov model rate is poorly estimated by the rate coefficient based only on the cross section at the mean velocity, caused by the cross section rising rapidly for velocities higher than the mean. The rate estimates produced for C+O$^+$ are also likely to be underestimated, especially for the temperatures 100 and 1000 Kelvin. No literature comparison is available for this specific reaction, but this conclusion is consistent with the other investigated reactions. / Supernovor är bland de mest extrema fenomen vi kan observera i hela Universum. Dessa våldsamma explosioner lämnar spår efter sig i många år och har varit ovärdeliga objekt att observera för att lära oss mer hur vår galax och Universum har utvecklats över tid. Ljuset från supernovor och deras kvarlevor kan analyseras för att ta reda på vad för ämnen som finns kvar eller som har bildats av både explosionen och de processer som ägt rum efteråt. En typ av reaktion som är viktig för att fullt ut förstå dessa miljöer är så kallade "laddningsöverföringar", en reaktion där en laddad och en oladdad partikel interagerar med varandra varvid laddningen förflyttas mellan de två. Detta projekt har fokuserat på en modell som avser att räkna ut uppskattningar på hur sannolikt det är för dessa reaktioner att äga rum. Modellen, som kallas för Olson-Demkov-modellen, har även jämförts med andra modeller för att se under vilka förhållanden som den fungerar.

Tato práce se zabývá vývojem nového efektivního diagnostického postupu pro kontrolu funkce pneumatických válců pomocí metody akustické emise. Cílem práce bylo navrhnout a určit diagnostická kritéria pro hodnocení kvality vybraných typů pneumatických válců. Prvním krokem bylo nalezení typického akustického emisního signálu, který je spojen s určitým typem poškození ve válci využitím frekvenčního spektra signálu. Později byl tento parametr nahrazen parametrem RMS během sledování změn v průběhu testů. Na konkrétních válcích byl sledován vztah mezi akustickou emisí a různými typy defektů a byl představen nový přístup k určování těchto typů vad a jejich odlišením v signálu akustické emise. Druhý krok studie že neporušené a poškozené válce byly porovnávány tak, aby se zjistily výrazné rozdíly, které určují, zda je válec poškozen nebo nepoškozen. Několik nepoškozených válců bylo testováno akustickou emisí a následně v nich byly vytvořeny umělé vady. Signály z vysouvání a zasouvání pístu byly zaznamenány a analyzovány pomocí řady parametrů. Na základě časového zpoždění a normalizace RMS byly rozpoznány odezvy mezi poškozenými a nepoškozenými pneumatickými válci. Rozdíly byly zjištěny porovnáním maximální hodnoty RMS ze snímače upevněného na předním víku válce a snímače upevněného na zadním víku válce pro jeden cyklus. Poškozené a nepoškozené válce byly rozlišeny pomocí rozdílů energetických hodnot přítomných v signálech z obou snímačů v závislosti na zdvihu pístu. Konečné vyhodnocení válce bylo určeno výpočtem celkové hodnoty RMS. Ve třetím kroku experimentu byly válce postupně zatěžovány různými závažími ve svislém směru. Signály akustické emise byly zaznamenány z vysouvání a zasouvání pístu a poté analyzovány. Časové zpoždění se vypočítává z digitálního vstupu a začátku pohybu pístu. Energie signálu a RMS akustické emise porovnávají různé reakce v poškozených a nepoškozených pneumatických válcích s a bez zatížení. Výsledky testu ukázaly lineární vztah mezi křivkou RMS a zatížením. Defekty ovlivňují vztah mezi aplikovaným zatížením a zaznamenaným signálem snímačů.