Tato disertační práce zavádí jednostranné gramatiky s nahodilým kontextem jako řízené gramatiky založené na bezkontextových gramatikách. V těchto gramatikách je ke každému pravidlu přiřazena množina povolujících symbolů a množina zakazujících symbolů a množina pravidel je rozdělena na množinu levých pravidel s nahodilým kontextem a množinu pravých pravidel s nahodilým kontextem . Levým pravidlem s nahodilým kontextem lze přepsat neterminál pokud se všechny povolující symboly vyskytují vlevo od přepisovaného neterminálu a žádný zakazující symbol tam přítomen není. Pravé pravidlo s nahodilým kontextem lze aplikovat analogicky, ale ona kontrola na přítomnost a nepřítomnost symbolů je provedena doprava od přepisovaného neterminálu. Práce je rozdělena na tři části. První část uvádí motivaci za zavedením jednostranných gramatik s nahodilým kontextem a umisťuje materiál pokrytý v této práci do vědeckého kontextu. Poté dává přehled základů teorie formálních jazyků a některých méně známých oblastí, jejichž znalost je nutná pro pochopení studovaného tématu. Druhá část tvoří jádro práce. Formálně definuje jednostranné gramatiky s nahodilým kontextem a studuje je z mnoha pohledů. Mezi studovaná témata patří generativní síla, vztah k jiným typům gramatik, redukce, normální formy, nejlevější derivace, zobecněné a LL verze těchto gramatiky. Třetí část této práce zakončuje diskusi několika poznámkami. Mezi ně patří poznámky týkající se aplikovatelnosti zavedených gramatik v praxi, bibliografie a otevřených problémů.