A human enters with his activities to the industrial landscape in the same natural way as the nature entered before, and developed them.

Maximum Subarray Problem (MSP) is to find the consecutive array portion that maximizes the sum of array elements in it. The goal is to locate the most useful and informative array segment that associates two parameters involved in data in a 2D array. It's an efficient data mining method which gives us an accurate pattern or trend of data with respect to some associated parameters. Distance Matrix Multiplication (DMM) is at the core of MSP. Also DMM and MSP have the worst-case complexity of the same order. So if we improve the algorithm for DMM that would also trigger the improvement of MSP. The complexity of Conventional DMM is O(n³). In the average case, All Pairs Shortest Path (APSP) Problem can be modified as a fast engine for DMM and can be solved in O(n² log n) expected time. Using this result, MSP can be solved in O(n² log² n) expected time. MSP can be extended to K-MSP. To incorporate DMM into K-MSP, DMM needs to be extended to K-DMM as well. In this research we show how DMM can be extended to K-DMM using K-Tuple Approach to solve K-MSP in O(Kn² log² n log K) time complexity when K ≤ n/log n. We also present Tournament Approach which solves K-MSP in O(n² log² n + Kn²) time complexity and outperforms the K-Tuple

SIMLOX is a discrete-event simulation software developed by Systecon AB for analysing logistic support solution scenarios. To cope with ever larger problems, SIMLOX's simulation engine was recently enhanced with a parallel execution mechanism in order to take advantage of multi-core processors. However, this extension did not result in the desired reduction in runtime for all simulation scenarios even though the parallelisation strategy applied had promised linear speedup. Therefore, an in-depth analysis of the limiting scalability bottlenecks became necessary and has been carried out in this project. Through the use of a low-overhead profiler and microarchitecture analysis, the root causes were identified: atomic operations causing a high communication overhead, poor locality leading to translation lookaside buffer thrashing, and hot spots that consume significant amounts of CPU time. Subsequently, appropriate optimisations to overcome the limiting factors were implemented: eliminating the expensive operations, more efficient handling of heap memory through the use of a scalable memory allocator, and data structures that make better use of caches. Experimental evaluation using real world test cases demonstrated a speedup of at least 6.75x on an eight-core processor. Most cases even achieve a speedup of more than 7.2x. The various optimisations implemented further helped to lower run times for sequential execution by 1.5x or more. It can be concluded that achieving nearly linear speedup on a multi-core processor is possible in practice for discrete-event simulation. / SIMLOX är en kommersiell mjukvara utvecklad av Systecon AB, vars huvudsakliga funktion är en händelsestyrd simuleringskärna för analys av underhållslösningar för komplexa tekniska system. För hantering av stora problem så används parallellexekvering för simuleringen, vilket i teorin borde ge en nästan linjär skalning med antal trådar. Prestandaförbättringen som observerats i praktiken var dock ytterst begränsad, varför en ordentlig analys av skalbarheten har gjorts i detta projekt. Genom användandet av ett profileringsverktyg med liten overhead och mikroarkitektur-analys, så kunde orsakerna hittas: atomiska operationer som skapar mycket overhead för kommunikation, dålig lokalitet ger fragmentering vid översättning till fysiska adresser och dåligt utnyttjande av TLB-cachen, och vissa flaskhalsar som kräver mycket CPU-kraft. Därefter implementerades och testade optimeringar för att undvika de identifierade problem. Testade lösningar inkluderar eliminering av dyra operationer, ökad effektivitet i minneshantering genom skalbara minneshanteringsalgoritmer och implementation av datastrukturer som ger bättre lokalitet och därmed bättre användande av cache-strukturen. Verifiering på verkliga testfall visade på uppsnabbningar på åtminstone 6.75 gånger på en processor med 8 kärnor. De flesta fall visade på en uppsnabbning med en faktor större än 7.2. Optimeringarna gav även en uppsnabbning med en faktor på åtminstone 1.5 vid sekventiell exekvering i en tråd. Slutsatsen är därmed att det är möjligt att uppnå nästan linjär skalning med antalet kärnor för denna typ av händelsestyrd simulering.

Tato práce se věnuje vylepšení současného stavu formalní analýzy a verifikace založené na automatech a zaměřené na systémy s nekonečnými stavovými prostory. V první části se práce zabývá dvěma rozhodovacími procedurami pro logiku WS1S, které jsou založené na korespondenci mezi formulemi logiky WS1S a konečnými automaty. První metoda je založena na tzv. antiřetězcích, ale, je limitována pouze na formule v prenexním normálním tvaru. Následně je tento přístup zobecněn na libovolné formule, jsou zavedeny tzv. jazykové termy a na jejich základě je navržena nová procedura, která pracuje za běhu a zpracovává tyto termy "líným" způsobem. Abychom získali efektivní rozhodovací proceduru, je dále navržena sada optimalizací (přičemž některé nejsou limitovány pouze pro naše přístupy). Obě metody jsou srovnány s ostatními nástroji implementujícími různé známé rozhodovací procedury. Získané výsledky jsou povzbuzující a ukazují, že použitelnost logiky WS1S je možno rozšířit na širší třídu formulí. V druhé části se práce zabývá analýzou mezí zdrojů programů manipulujících s haldou. Je zde navržena nová třída tzv. tvarových norem založených na délkách cest mezi význačnými místy na haldě, které jsou automaticky odvozovány z analyzovaného programu. Na základě této třídy norem je dále navržen kalkul, který je schopen přesně odvodit změny odvozených normů a použít je k vygenerování odpovídající celočíselné reprezentace vstupního programu, která je následně využita pro následovanou dedikovanou analýzou mezí zdrojů. Tato metoda byla implementována nad analýzou tvaru založenou na tzv. lesních automatech, implementovanou v nástroji Forester, a dále byl použit dobře zavedený analyzátor mezí zdrojů, implementovaný v nástroji Loopus. V experimentální evaluaci bylo ukázáno, že je opravdu takto získán silný analyzátor, který je schopen odvodit meze programů, které ještě nikdy plně automatizovaně odvozené nebyly.