Tato diplomová práce je výzkumem žánru hudebního divadla (music theatre). Mým záměrem je prověřit, jak může využití hudby a zvuku jako hlavních komponent inscenace otevřít nové struktury a metody v divadelním procesu a výsledné inscenaci. Tento žánr je v situaci neustálého zkoumání, což vede k tomu, že umělci nacházejí nové metody pro svou uměleckou práci. Tuto diplomovou práci začínám menším výzkumem o sluchu a funkci uší v divadelním kontextu. V této části se zaměřuji na základní poznatky o tom, jak používáme své uši při návštěvě divadla. Pokračuji psaním o žánru hudebního divadla z historického hlediska. Hudebním divadlem ve starém Řecku počínaje a hudebním divadlem naší doby konče; zaměřuji se na různé formy, umělce a události, které jsou pro hudební divadlo a jeho vývoj důležité. Dále píšu o pojmu hudební divadlo a jeho mnoha definicích, a ještě předtím, než ukončím tuto kapitolu, představením režiséry a skladatele Nikolaje Cederholma a Heinera Goebbelse. Analyzuji dvě různé hudebně-divadelní inscenace: Cederholmovu s názvem Teaterkoncert Beethoven a Goebbelsovu Stifters Dinge, abych získal hlubší pochopení jejich metod a vizí ohledně hudebního divadla. Zaměřuji se na rozdíly a podobnosti obou inscenací. Další část mé práce je věnována mé vlastní zkušenosti z tvorby hudebního divadla. Dělím se o své myšlenky a úvahy o dvou procesech zkoušení a inscenacích, které jsem režíroval v závěrečném ročníku studia. Poslední část práce tvoří diskuse a úvaha o výzkumu, který jsem udělal, o zkušenostech, které jsem ohledně hudby a zvuku v divadle získal, a také o tom, jak to může otevřít nové struktury a metody práce v divadelním kontextu.