This study deals with the association of trace elements with colloids and particles in surface waters and groundwaters of mining and smelting district of Příbram. Colloids were studied using combination of cascade filtration a tangential flow ultrafiltration method to separate individual colloid fractions. Colloids were separated by filtration membranes with nominal pore size 0,8 μm, 0,45 μm, 0,1 μm, 100 kDa, and 5 kDa. Water samples were analyzed using ICP-OES, ICP-MS and HPLC. The data were used for thermodynamic modeling using PHREEQC-2 programme. The results show that major and trace elements can be divided into several groups, based on their abundance in individual size fractions. Most elements dominate in fraction of truly dissolved matter as dissociated ions (< 5 kDa), maximum concentration in colloid fraction is 5-20 % and almost exclusively in fraction 5 kDa - 100 kDa. Gradual decrease of concentration in all fractions at low ionic strength (1,2 mmol/l) was observed in case of elements such as As, Co, Cr, Si, Sb and U. Gradual decrease of concentration in several samples was observed for Cd, Fe, Pb, Mn and Zn. Dominant binding to colloids and particles in surface waters was observed for Fe and Pb, where these fractions accounted for over 90 %. The main factor influencing colloid...

Impregnace na bázi silikátů se široce používá k ochraně betonu před agresivním prostředím. Pochopení aspektů týkajících se tohoto typu impregnace však není zcela jasné. Tato práce představuje informaci o jednotlivých vlastnostech vybraných křemičitanů, přesněji draselného, sodného, lithného a koloidního oxidu křemičitého (koloidní silika), dále o účinnosti z hlediska nasákavosti, stupni účinku na hydrataci cementu, schopnosti těchto látek uzavřít póry a jejích vliv na mikrostrukturu cementového substrátu a na penetrační schopnost. Účinnost filmotvorných látek byla hodnocena jak na čerstvém cementovém tmelu, tak na vyzrálejším, aplikovaných po 1 a 24 hodinách od smíchání směsi. K dosažení kvalitativních výsledků byly použity instrumentální metody, jako je rtuťová porosimetrie, rheometrie, izotermální kalorimetrie, rentgenová difrakční analýza a skenovací elektronová mikroskopie. S ohledem na provedené testy byla prokázána určitá účinnost ošetřujících přísad. Výsledky všech testů ukázaly vyšší účinnost těchto látek v případě ošetření na vyzrálejším cementovém povrchu, což bylo pravděpodobně způsobeno vyšším stupněm hydratace, díky čemuž se vytvořily nové fáze, se kterými silikáty byly schopné zareagovat a jistým způsobem ovlivnit mikrostrukturu.

This diploma thesis deals with the optimalization of synthesis of gold nanoparticles and their surface modification allowing their use as contrast agents for in vivo imaging by CT. Gold nanoparticles were prepared by the Turkevich method and characterized by TEM, DLS, MADLS and UV -Vis. Their surface was functionalized with polyethylene glycol containing a thiol group forming a bond with the Au atoms in the surface of gold nanoparticles. The terminal end of the polymer was methylated or containing an aminooxy group forming an orthogonal bond with hyaluronic acid using click-chemistry. The eligibility for in vivo application of the prepared nanoparticles was verified with stability and cytotoxicity tests. The nanoparticles modified by methylated polyethyleneglycol were injected intravenously into a mouse and their application potential as contrast agents were verified by CT.

Tato práce se zabývá studiem fluorescenčně značeného hyaluronanu, konkrétně rhodaminylamino hyaluronátu sodného (Hya-Rh, 40 kDa), pomocí dvouohniskové fluorescenční korelační spektroskopie (2f-FCS). Nejdříve byla prostudována literatura týkající se využití FCS techniky v koloidní chemii a při studiu polymerů, přičemž následně byly shrnuty veškeré poznatky o využití 2f-FCS metody. Na základě prvotních měření byl zjištěn vhodný postup přípravy a způsob uchovávání vzorku Hya-Rh používaném pro následující experimenty. Záhy byly prostudovány možné vlivy koncentrace Hya-Rh na jeho difúzní charakteristiky jak ve vodě, tak ve fyziologickém roztoku. Následně bylo studováno chování Hya-Rh a vliv koncentrace solí alkalických kovů ve vodných roztocích těchto solí a fluorescenčně značeného hyaluronanu. Poté bylo sledováno chování Hya-Rh v závislosti na koncentraci velmi nízkomolekulárního hyaluronanu (VLMW HA, 404 kDa) v čisté vodě i ve fyziologickém roztoku, přičemž získané výsledky byly mezi sebou porovnány. Nakonec bylo využití 2f-FCS metody celkově zhodnoceno a popsáno z hlediska studia chování fluorescenčně značeného hyaluronanu v roztocích.