No description available.

Tato diplomová práce se zabývá moderními přístupy detekce klíčových slov a detekce frází v řečových datech. V úvodní části je seznámení s problematikou a teoretický popis metod pro detekci. Následuje popis reprezentace vstupních datových sad použitých při experimentech a evaluaci. Dále jsou uvedeny metody pro detekci klíčových slov definovaných vzorem. Následně jsou popsány evaluační metody a techniky použité pro skórování. Po provedení experimentů na datových sadách a po evaluaci jsou diskutovány výsledky. V dalším kroku jsou navrženy a poté implementovány moderní postupy vedoucí k vylepšení systému pro detekci a opět je provedena evaluace a diskuze dosažených výsledků. V závěrečné části je práce zhodnocena a jsou zde navrženy další směy vývoje našeho systému. Příloha obsahuje manuál pro používání implementovaných skriptů.

Ces dernières années, avec l’apparition des sites tels que Youtube, Dailymotion ou encore Blip TV, le nombre de vidéos disponibles sur Internet aconsidérablement augmenté. Le volume des collections et leur absence de structure limite l’accès par le contenu à ces données. Le résumé automatique est un moyen de produire des synthèses qui extraient l’essentiel des contenus et les présentent de façon aussi concise que possible. Dans ce travail, nous nous intéressons aux méthodes de résumé vidéo par extraction, basées sur l’analyse du canal audio. Nous traitons les différents verrous scientifiques liés à cet objectif : l’extraction des contenus, la structuration des documents, la définition et l’estimation des fonctions d’intérêts et des algorithmes de composition des résumés. Sur chacun de ces aspects, nous faisons des propositions concrètes qui sont évaluées. Sur l’extraction des contenus, nous présentons une méthode rapide de détection de termes. La principale originalité de cette méthode est qu’elle repose sur la construction d’un détecteur en fonction des termes cherchés. Nous montrons que cette stratégie d’auto-organisation du détecteur améliore la robustesse du système, qui dépasse sensiblement celle de l’approche classique basée sur la transcription automatique de la parole.Nous présentons ensuite une méthode de filtrage qui repose sur les modèles à mixtures de Gaussiennes et l’analyse factorielle telle qu’elle a été utilisée récemment en identification du locuteur. L’originalité de notre contribution tient à l’utilisation des décompositions par analyse factorielle pour l’estimation supervisée de filtres opérants dans le domaine cepstral.Nous abordons ensuite les questions de structuration de collections de vidéos. Nous montrons que l’utilisation de différents niveaux de représentation et de différentes sources d’informations permet de caractériser le style éditorial d’une vidéo en se basant principalement sur l’analyse de la source audio, alors que la plupart des travaux précédents suggéraient que l’essentiel de l’information relative au genre était contenue dans l’image. Une autre contribution concerne l’identification du type de discours ; nous proposons des modèles bas niveaux pour la détection de la parole spontanée qui améliorent sensiblement l’état de l’art sur ce type d’approches.Le troisième axe de ce travail concerne le résumé lui-même. Dans le cadre du résumé automatique vidéo, nous essayons, dans un premier temps, de définir ce qu’est une vue synthétique. S’agit-il de ce qui le caractérise globalement ou de ce qu’un utilisateur en retiendra (par exemple un moment émouvant, drôle....) ? Cette question est discutée et nous faisons des propositions concrètes pour la définition de fonctions d’intérêts correspondants à 3 différents critères : la saillance, l’expressivité et la significativité. Nous proposons ensuite un algorithme de recherche du résumé d’intérêt maximal qui dérive de celui introduit dans des travaux précédents, basé sur la programmation linéaire en nombres entiers. / These last years, with the advent of sites such as Youtube, Dailymotion or Blip TV, the number of videos available on the Internet has increased considerably. The size and their lack of structure of these collections limit access to the contents. Sum- marization is one way to produce snippets that extract the essential content and present it as concisely as possible.In this work, we focus on extraction methods for video summary, based on au- dio analysis. We treat various scientific problems related to this objective : content extraction, document structuring, definition and estimation of objective function and algorithm extraction.On each of these aspects, we make concrete proposals that are evaluated.On content extraction, we present a fast spoken-term detection. The main no- velty of this approach is that it relies on the construction of a detector based on search terms. We show that this strategy of self-organization of the detector im- proves system robustness, which significantly exceeds the classical approach based on automatic speech recogntion.We then present an acoustic filtering method for automatic speech recognition based on Gaussian mixture models and factor analysis as it was used recently in speaker identification. The originality of our contribution is the use of decomposi- tion by factor analysis for estimating supervised filters in the cepstral domain.We then discuss the issues of structuring video collections. We show that the use of different levels of representation and different sources of information in or- der to characterize the editorial style of a video is principaly based on audio analy- sis, whereas most previous works suggested that the bulk of information on gender was contained in the image. Another contribution concerns the type of discourse identification ; we propose low-level models for detecting spontaneous speech that significantly improve the state of the art for this kind of approaches.The third focus of this work concerns the summary itself. As part of video summarization, we first try, to define what a synthetic view is. Is that what cha- racterizes the whole document, or what a user would remember (by example an emotional or funny moment) ? This issue is discussed and we make some concrete proposals for the definition of objective functions corresponding to three different criteria : salience, expressiveness and significance. We then propose an algorithm for finding the sum of the maximum interest that derives from the one introduced in previous works, based on integer linear programming.

Tato práce se zabývá vyhledáváním výrazů v řeči pomocí mluvených příkladů (QbE STD). Výrazy jsou zadávány v mluvené podobě a jsou vyhledány v množině řečových nahrávek, výstupem vyhledávání je seznam detekcí s jejich skóre a časováním. V práci popisujeme, analyzujeme a srovnáváme tři různé přístupy ke QbE STD v jazykově závislých a jazykově nezávislých podmínkách, s jedním a pěti příklady na dotaz. Pro naše experimenty jsme použili česká, maďarská, anglická a arabská (levantská) data, a pro každý z těchto jazyků jsme natrénovali 3-stavový fonémový rozpoznávač. To nám dalo 16 možných kombinací jazyka pro vyhodnocení a jazyka na kterém byl natrénovaný rozpoznávač. Čtyři kombinace byly tedy závislé na jazyce (language-dependent) a 12 bylo jazykově nezávislých (language-independent). Všechny QbE systémy byly vyhodnoceny na stejných datech a stejných fonémových posteriorních příznacích, pomocí metrik: nesdružené Figure-of-Merit (non pooled FOM) a námi navrhnuté nesdružené Figure-of-Merit se simulací normalizace přes promluvy (utterrance-normalized non-pooled Figure-of-Merit). Ty nám poskytly relevantní údaje pro porovnání těchto QbE přístupů a pro získání lepšího vhledu do jejich chování. QbE přístupy použité v této práci jsou: sekvenční statistické modelování (GMM/HMM), srovnávání vzorů v příznacích (DTW) a srovnávání grafů hypotéz (WFST). Abychom porovnali výsledky QbE přístupů s běžnými STD systémy vyhledávajícími textové výrazy, vyhodnotili jsme jazykově závislé konfigurace také s akustickým detektorem klíčových slov (AKWS) a systémem pro vyhledávání fonémových řetězců v grafech hypotéz (WFSTlat). Jádrem této práce je vývoj, analýza a zlepšení systému WFST QbE STD, který po zlepšení dosahuje podobných výsledků jako DTW systém v jazykově závislých podmínkách.