This report works with a case provided in the course IS/IT for Organizing, Communication and Coordination II at Linnaeus University, Sweden. The case involves a University in North America that is renovating and revamping and, in essence, reinventing its library along with the services offered by the library and the facilities within. Along with the university staff in charge of the library renovations, the group analysed the possible gaps in the current working ecosystem and discussed how they can be improved upon. It was found out and understood that there is a lack of cohesion in the way the library staff generate, store and share documents and resources, which was intertwined with the lack of team culture and sense of professional community. Useful information was said to be in silos in the form of staff members that were somewhat disconnected from each other. This information was often in the form of explicit knowledge that was not easily accessible and tacit knowledge that was, in a sense, locked away since it was involuntarily not being shared. The group preparing this report used the theoretical background of knowledge management and knowledge sharing, along with a Soft Systems Methodology approach, to provide recommendations that the professionals in charge of the library renovations could execute upon during their plans. The recommendations revolve around organizing the organizational knowledge and bringing more cohesiveness to the way the staff and systems generate, store and share this knowledge, leading the way towards a knowledge-friendly culture. The proposed solutions elaborated by the group take Nonaka’s two types of knowledge (1994) into consideration: explicit and tacit knowledge. The recommendations begin with organizing the knowledge with aims of easier retrieval by users, using Shared Folder platforms or Content Management Systems. The active creation and sharing of knowledge shall be supported using blogs, wikis and e-learning authoring systems. Sharing of tacit knowledge can be enhanced by a Yellow Pages of the library staff, Community of Practice and through mentoring and networking activities. / <p>Rapport inom Informatikskurs 5IK501 IS/IT for Organizing, Communicating, and Coordinating II, läsåret 2016/2017</p><p>Report in the Informatics course 5IK501 IS/IT for Organizing, Communicating, and Coordinating II, year 2016/2017</p>

Záměrem předložené disertační práce je porozumět tomu, jak investoři v konkrétním společenském kontextu vnímají význam kvality informačních systémů. Ze studia literatury zabývající se přístupy a rámci hodnocení kvality informačních systémů vyplývá, že tato kvalita je obecně hodnocena z hlediska striktního přístupu. V této práci je ukázáno, že kvalitu informačního systému lze smysluplně pochopit použitím interpretačního paradigmatu a že kvalita informačního systému je definována společensky a ovlivňována kontextem tohoto systému. Studie byla zahájena průzkumem dvaceti libyjských organizací. Podrobnější data byla získána z případové studie dvou vybraných libyjských organizací působících ve veřejném sektoru. Při empirické analýze nashromážděných dat bylo využito rámce mnohočetné perspektivy, který zahrnuje hlediska teorie strukturalizace, pojem mnohočetných perspektiv a metodologii měkkých systémů. V práci se dospělo ke zjištění, že: a) kvalita informačních systémů je pojata šíře, než je tomu u tradiční definice kvality, b) mnohočetné perspektivy kvality informačních systémů jsou ovlivněny opakovanou interakcí mezi investorem a institucionálními vlastnostmi kontextu informačního systému a že c) rozdílné hodnoty v kulturním prostředí a vnějším kontextu ovlivňují rozsah působnosti investora a interakce v kontextu informačního systému. Ze závěru práce vyplývá, že společenská skladba mnohočetných perspektiv kvality informačního systému je ovlivněna strukturalizačními procesy mezi investory a vlastnostmi v kontextu informačního systému.