This thesis work has been part of an effort to improve the after-action reviews of the air combat simulator training sessions conducted at the Swedish Air Force Combat Simulation Centre (FLSC). Initial studies identified three main needs regarding the evaluation of air-to-air missile shots during beyond-visual-range combat simulation. These needs included an improved detection of where and when in the simulation playback a missile shot took place, a collected view of flight parameters to prevent confusion and cross-referencing between the various displays, as well as the ability to review an aircraft’s flight parameters over time in order to discuss alternative shooting opportunities or maneuvering patterns. To fulfill these three needs, design studies were performed iteratively in collaboration with staff at the FLSC. This work has resulted in a design proposal with a prototype based on the design guidelines and recommendations of the study's participants. The purpose of the visualization is to provide support for instructors and promote the individual learning of pilots. Hopefully, this can ultimately help in answering the question regarding why a missile missed its target. For instructors and air units such aids could mean that operating errors can be more easily identified and also form a basis for discussion during the assessment briefings. / Detta examensarbete har haft som syfte att förbättra utvärderingen av luftstridssimuleringar som bedrivs vid det svenska flygvapnets luftstridssimuleringscentrum, FLSC. Inledande studier identifierade tre huvudsakliga behov för utvärderingen av flygplansburna robotskott avfyrade mot luftmål utom synhåll, på långa avstånd. Dessa behov inkluderar en förbättring när det gäller att upptäcka var och när i en simuleringsuppspelning som ett robotskott har skett, en samlad vy över flygparametrar för att förhindra förvirring och korsreferering mellan olika skärmar, samt möjligheten att utvärdera ett flygplans flygparametrar över tid för att kunna diskutera alternativa avfyrningsmöjligheter eller manövreringsmönster. För att fylla dessa tre behov har iterativa designstudier utförts i samarbete med personalen på FLSC. Detta har resulterat i ett designförslag med en prototyp baserad på de designriktlinjer och -rekommendationer som studiens deltagare delgett. Syftet med visualiseringen är att ge stöd till instruktörer och främja piloters individuella inlärning. Förhoppningsvis kan detta i slutändan bidra till att svara på frågan om varför en robot missade sitt mål. För instruktörer och flygförband kan ett sådant hjälpmedel underlätta identifiering av felmanövreringar och även ligga till grund för värdefulla diskussioner under analysen av genomförda luftsstridsimuleringar.

Tato práce je zaměřena na výzkum moderních metod automatického řízení letu a jejich ověření s ohledem na současný stav poznání a budoucí využití bezpilotních letadlových systémů. Práce představuje proces návrhu automatického systému řízení letu s důrazem na přístupy z oblasti návrhu založeného na modelování (Model-Based Design). Nedílnou součástí tohoto procesu je tvorba matematického modelu letounu, který byl využit k syntéze zákonů řízení a k vytvoření simulačního rámce pro evaluaci stability a kvality regulace automatického systému řízení letu. Jádro této práce se věnuje syntéze zákonů řízení založených na unikátní kombinaci teorie optimálního a adaptivního řízení. Zkoumané zákony řízení byly integrovány do digitálního systému řízení letu, jenž umožňuje vysoce přesné automatické létání. Závěrečná část práce se zabývá ověřením a analýzou navrženého systému řízení letu a je rozdělena do 3 fází. První fáze ověření obsahuje evaluaci robustnosti a analyzuje stabilitu a robustnost navrženého systému řízení letu ve frekvenční oblasti. Druhá fáze, evaluace kvality regulace, probíhala v rámci počítačových simulací s využitím vytvořených matematických modelů v časové oblasti.  V poslední fázi ověření došlo k integraci navrženého systému řízení letu do experimentálního letounu, sloužícího jako testovací platforma pro budoucí bezpilotní letadlové systémy a jeho evaluaci v rámci série letových experimentů.

Tato práce je zaměřena na odhad letových parametrů malého letounu, konkrétně letounu Evektor SportStar RTC. Pro odhad letových parametrů jsou použity metody "Equation Error Method", "Output Error Method" a metody rekurzivních nejmenších čtverců. Práce je zaměřena na zkoumání charakteristik aerodynamických parametrů podélného pohybu a ověření, zda takto odhadnuté letové parametry odpovídají naměřeným datům a tudíž vytvářejí předpoklad pro realizaci dostatečně přesného modelu letadla. Odhadnuté letové parametry jsou dále porovnávány s a-priorními hodnotami získanými s využitím programů Tornado, AVL a softwarovéverze sbírky Datcom. Rozdíly mezi a-priorními hodnotami a odhadnutými letovými paramatery jsou porovnány s korekcemi publikovanými pro subsonické letové podmínky modelu letounu F-18 Hornet.