Tématem diplomové práci je mezinárodní zdanění příjmů z kapitálového majetku. Jejím cílem je potvrdit či vyvrátit hypotézu, že ?český systém zdanění příjmů z kapitálového majetku neklade překážky volnému pohybu kapitálu?. Hlavní část práce spočívala v analýze relevantních českých a mezinárodních právních norem upravujících oblast zdanění dividend a úroků. Následně byl metodu komparace porovnán režim zdanění příjmu z kapitálového majetku ze zdrojů na území České republiky s režimem, ve kterém se zdaňují tytéž příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. V závěru práce analyzuje, zda český systém zdanění příjmů z kapitálového majetku neklade překážky volném pohybu kapitálu. Autor dospěl k závěru, že český daňový systém je v oblasti zdaňování dividend a úrokových příjmů plně harmonizován s evropskými právními normami a neklade žádné překážky volnému pohybu kapitálu.

Předmětem zkoumání této diplomové práce je inovační politika Rakouska, jež představuje důležitý nástroj napomáhající zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti země. Východisko práce tvoří analýza vybraných ukazatelů inovační výkonnosti Rakouska a zhodnocení jeho postavení v rámci ostatních evropských států. Hlavní část pak zachycuje organizaci rakouské inovační politiky a principy jejího fungování včetně uvedení používaných nástrojů.

Práce je zaměřená na problematiku klimatických změn jakožto aktuálního fenoménu, viděnou z pohledu dopadů na mezinárodní bezpečnost. Cílem práce je prezentovat téma klimatických změn právě v bezpečnostních souvislostech a nastínit, kde a jak se mohou dopady projevit. První kapitola charakterizuje pojem environmentální bezpečnosti a jeho souvislost s klimatickými změnami. V druhé kapitole je představen vývoj mezinárodních aktivit v oblasti klimatických změn. Třetí kapitola nastiňuje možné dopady, které změny klimatu na bezpečnost mohou mít a v poslední kapitole jsou rovnány postoje hlavních aktérů, jmenovitě EU a USA, a jejich rozdílnosti v přístupu k řešení. Závěr je shrnutím všech výše získaných poznatků.

Mezinárodní obchod bývá označován za motor hospodářského růstu zemí. Názory na skutečný vliv mezinárodního obchodu na rozvoj a růst zemí však nejsou jednotné. Předkládaná disertační práce se snaží na základě podávaného přehledu významných teorií mezinárodního obchodu ověřit vliv mezinárodního obchodu na specifické skupině zemí: na nejméně rozvinutých zemích. Práce se zaměřuje na mezinárodní obchod zbožím, pouze v omezené míře pak obchodem službami a pohybem kapitálu (oficiální rozvojovou pomocí a přímými zahraničními investicemi). Působení mezinárodního obchodu na nejméně rozvinuté země je sledováno v období od oficiálního ustavení této skupiny zemí OSN v roce 1971 do současnosti, přičemž důraz je kladen zejména na konec 90. let 20. století a počátek 21. století. Na rozdíl od klasických a neoklasických teorií mezinárodního obchodu a převažující většiny zastánců volného obchodu nevidí autorka v mezinárodním obchodu záruku pro hospodářský růst a rozvoj nejméně rozvinutých zemí spíše příležitost, které tyto země musí správným způsobem využít a která se pouze při splnění určitých podmínek promítne do zvýšení jejich hospodářského růstu.

Informace o teritoriu, které pomohou utvořit si o Číně jako o zemi základní obrázek. Charakteristika vnitřního vývoje Číny, makroekonomické veličiny, finanční sektor, sektory hospodářství. Mezinárodní postavení, orientace, vstup do WTO, PZI,boj o suroviny, věda a technika, Tchaj-wan, Hongkong, Macao. ČR-ČLR.

Práce se zabývá konkurenceschopností cestovní ruchu v České republice a hodnotí schopnost uspět na mezinárodním trhu cestovního ruchu. Hodnotí SWOT analýzou silné a slabé stránky a upozorňuje na možné příležitosti a ohrožení, které mohou v budoucnosti nastat. Důležitou součástí je komparace s jinými evropskými destinacemi, byly vybrány Rakousko, Německo, Maďarsko, Chorvatsko. Autorka provedla vzájemnou komparaci destinací pomocí metod z vícekriteriálního hodnocení variant, běžnou v manažerském rozhodování. Cílem diplomové práce je dokázat konkurenceschopnost České republiky v mezinárodní komparaci a upevnit tak její místo v rámci mezinárodním cetovním ruchu.

Tato práce si klade za cíl upozornit na možnosti v zdánlivě samozřejmých postupech řízení mezinárodních pohledávek. Přesvědčit čtenáře, že pečlivé provedení tohoto procesu vede k úspěšnému obchodu. Druhým cílem je podrobit faktoring, jakožto nástroj léčby podnikových financí, důkladnému testu, za účelem zhodnocení jeho využitelnosti v mezinárodních transakcích.

Nejen v běžné publicistice a literatuře, ale často i v odborných statích se setkáváme s jistým hodnocením protagonistů světové politiky. Měřítka, podle kterých se síla toho či onoho subjektu určuje, podle mého názoru, nezabírají často celou škálu faktorů, podle kterých by se z mého pohledu měla míra vlivu na světové dění posuzovat. Není jistě sporu ani pochyb, že vedle bohatství nerostného, teritoriální rozlohy, velikosti armády, síly ekonomiky, je také hledisko duchovní. Moderní výklady dějin se ale více soustředí na neduchovní rozměr toho, čím je kormidlo dějin ovlivňováno. Nicméně stojí minimálně za širší zamyšlení, je-li tomu opravdu tak. Úloha Svatého stolce jako politického hráče byla v posledních desetiletích podceňována. Avšak pováleční papežové, především Jan XXIII. a Jan Pavel II., díky své autoritě, vrátili Svatý stolec zpět mezi důležité politické hráče. Apoštolská stolice však nemůže si do budoucna nemůže automaticky mezinárodní vliv nárokovat. Záleží především na jejím hlavním představiteli, jakým způsobem se svým postavením naloží a jaké ambice zasahovat do mezinárodních událostí bude mít.

Práce analyzuje vývoj vztahů Francie a zemí Blízkého východu s největším zaměřením na Stát Izrael a izraelsko-palestinskou otázku.Úvodní kapitola se věnuje nástinu postavení židovské a arabské menšiny ve Francii a jejich vlivu na utváření francouzské zahraniční politiky . Dále je práce rozdělena na čtyři kapitoly podle důležitých historických období, ve kterých je možno vysledovat odlišné tendence ve francouzské blízkovýchodní politice.

This thesis is dedicated to export funding to CIS countries. Among CIS countries, the author chose the three most important - Russia, Ukraine and Kazakhstan. The work creates detailing recommendations relating to trading in these areas. The main aim was to analyze the most commonly used methods of financing exports to CIS countries and to highlight their difficulties. The central hypothesis is the following statement: Russia, Kazakhstan and Ukraine are very interesting countries for Czech goods.