UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE HUSITSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Recepce Rudolfa Christopha Euckena v díle Karla Statečného Reception Rudolf Christoph Eucken in the work of Karel Statečný Diplomová práce doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D. Bc. Marie Jandásková Praha 2016 Děkuji vedoucímu práce docentu ThDr. Jiřímu Vogelovi, Th.D. za milý, věcný a povzbudivý přístup. Taktéž děkuji všem blízkým za trpělivost, podporu a neztrácení nadhledu. Prohlašuji, že jsem vypracovala práci samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány. Práci jsem nepoužila k získání žádného jiného, ani stejného titulu. V Praze, dne Marie Jandásková ANOTACE Práce představuje v České republice málo známého německého filosofa Rudolfa Christopha Euckena. Kučera je přesvědčen, že jeho práce inspirovala v první generaci církve československé husitské teologa Karla Statečného, jako příklad inspirace uvádí Kučera prvky blízké personalismu. Práce pracuje s tímto předpokladem a hledá další souvislosti mezi dílem německého filosofa a českého teologa. KLÍČOVÁ SLOVA Eucken, Statečný, život, smysl, hodnota, dějiny, pozitivismus, moderní život, osoba, personalismus, sociální hnutí, socialismus, individualismus, etika, morální teologie, náboženství, filosofie ANNOTATION The work represents the Czech Republic in the littleknown German philosopher...

Fernand Léger a vilipendé la peinture "littéraire" et "narrative", mais n'a jamais cessé de côtoyer la poésie. En cela, il s'inscrit dans une tradition qui, depuis Manet, a affirmé l'autonomie de l'art par rapport à une culture reçue pour développer une attention extrême aux manifestations de la vie qui lui est contemporaine. C'est sur cette base, dans la séparation nette de l'art avec la culture bourgeoise, que s'est épanoui le rapprochement des peintres et des poètes depuis cette époque. Mais la "vie moderne" dont parle Léger est différente de celle à laquelle sont confrontés les artistes du XIXe siècle. Guerre, chaîne de montage et métropoles industrielles sont la toile de fond de sa collaboration avec Blaise Cendrars, de son interprétation des Illuminations de Rimbaud, ou encore de la création de son propre livre illustré, Cirque, que la thèse propose d'analyser. / Fernand Léger has long reviled "literary" and "narrative" painting, but never has ceased to cross words with poetry. In that regard he falls within a tradition in which, since Manet, the autonomy of art has been clearly asserted in relation to the imposed hierarchy and values of bourgeois culture, so that it can wholly focus on the manifestations of life of its time. It is on that basis, in the clear split separating art and bourgeois culture, that the bond between poets and painters has flourished since then. But what Fernand léger refers to as "modern life" has nothing to do with what the 19th century artists were exposed to. War, assembly lines and industrial metropolis compose the background of his collaboration with Blaise Cendrars, his rendering of Rimbaud's Illuminations or the making of his own illustrated book, Cirque, that this thesis proposes to study.