The thesis covers sociolinguistic and psycholinguistic aspects of Czech and Slovak language relations. To both fields, it contributes in the form of own empirical research. At the centre of attention are native speakers of Slovak living long-term in Czechia and their language behaviour under this setting in relation to Czech and Slovak. Given that two languages in question are genetically very close and mutual intelligible, the actual language behaviour of the described population is not strictly predetermined by the social norms (Dickins, 2009). However, there are also conditions supporting the accommodation to Czech (Sloboda, 2005). The thesis focuses on the identification of factors influencing language choice and on the impacts of such factors on the psychlinguistic processing of Slovak and Czech words. The sociolinguistic part builds on questionnaire-based surveys, such as those conducted by Sloboda (2006). The own questionnaire survey was carried out via web. The data from 651 respondents were assessed, all from native speakers of Slovak having grown up in Slovakia and commencing their stay in Czechia after the age of 18. The data revealed that Slovak is used more than Czech, that Czech is more often perceived, that the use of Czech is more common in the communication with strangers or in...

Lingvistika je představena v aplikaci na řešení obtíží u lidí s jazykovým hendikepem, kteří se nacházejí ve speciálně pedagogickém prostředí. Ve výzkumu a rehabilitaci jazykových symptomů se nazývá klinickou lingvistikou. Klinická lingvistika kooperuje v multidisciplinárním kontextu s psycholingvistikou a neurolingvistikou. Práce nastiňuje potřebnost klinické lingvistiky také v českém měřítku. Je analyzována diagnóza vývojová anartrie u celoživotně nemluvících lidí s dětskou mozkovou obrnou. Vývojová anartrie je dosti častou diagnózou ve speciálním školství. Vyjevuje se její nedostatečný popis klinickou logopedií a potřeba její analýzy z klinicko-lingvistického hlediska. U vývojové anartrie je odhaleno druhotné narušení jazykových funkcí, sekundární dysfázie. Sekundární dysfázie u vývojové anartrie se manifestuje na všech jazykových rovinách, práce tuto manifestaci ukazuje. Inteligentní lidé s vývojovou anartrií se ocitají v situaci pozdní akvizice mateřského jazyka, který produkčně uchopují pouze ve formě psané řeči. Mají dílčí percepční obtíže. Fatální nemožnost mluvené produkce jim zapříčiňuje subvokální vnitřně řečový deficit. Je diskutován potenciál těchto lidí osvojovat jazyk v procesu pozdní akvizice, diskuze je uvedena v kontextu světového výzkumu o otázkách maturace a kritických period....