Flight and drop tests of the Martin 270 (M270) seaplane were conducted in 1955. Theoretical and empirical pressures were determined by use of Wagner’s theory and also by the Code of Federal Regulations (CFR). The pressure results from the experimental tests on the hull were compared with pressures calculated from Wagner’s theory to determine how well the theory correlated with the measured pressures. The experimental pressure data was also compared with the CFR results to determine how the current industry standard of estimating impact loads compares with actual pressures a seaplane is subjected to. Using the structural design and geometry of the M270 the seaplane hull was modeled in Maestro with a coarse mesh finite element model. The pressures from Wagner’s theory and the CFR were applied to the model of the M270 hull. The structural reactions of the drop test section were compared with the reactions determined from Maestro.

Diplomová práce se zabývá modifikací stávající pozemní verze letounu EV-55 pro možnost přistání na vodní hladině. Snahou je najít takovou variantu, která nepovede k výrazným konstrukčním zásahům do draku letounu a bude vyhovovat stavebnímu předpisu CS 23, zejména požadavkům týkající se plovatelnosti a stability na vodě. Je proveden hmotový rozbor modifikované verze a s tím související omezení hmotové obálky a rozsahu centráží. Zatížení od vody je spočítáno v souladu s CS 23. Pro toto zatížení je následně navrhnuto konstrukční řešení uchycení plováků k trupu a provedena pevnostní kontrola jednotlivých prvků a spojovacích uzlů. Tyto hodnoty jsou dále porovnány s pozemními případy zatížení a stanoveny součinitele rezerv. V závěru jsou spočítány letové výkony: maximální horizontální rychlost, stoupavost, dolet a vytrvalost.