Cílem mé disertační práce je analyzovat a vyvinout parametrizační metodu pro 2D a 3D tvarové optimalizace v kontextu průmyslového aerodynamického návrhu letounu založeném na CFD simulacích. Aerodynamická tvarová optimalizace je efektivní nástroj, který si klade za cíl snížení nákladů na návrh letounů. Nástroj založený na automatickém hledání optimálního tvaru. Klíčovou částí úspěšného optimalizačního procesu je použití vhodné parametrizační metody, metody schopné garantovat možnost dosažení optimálního tvaru. Parametrizační metody obecně používané v oblasti aerodynamické tvarové optimalizace momentálně nejsou připravený na komplikované průmyslové aplikace vyskytující se u moderních dopravních letounů, které mají šípová zalomená křídla s winglety a motorovými gondolami, přechodové prvky spojující např. trup s křídlem atd.. Existuje tedy potřeba nalezení obecné parametrizační metody, která bude aplikovatelná na širokou škálu různých geometrických tvarů. Free-Form Deformation (FFD[1]) parametrizace může, vzhledem ke svým schopnostem při zacházení s geometrií, být odpovědí na tuto potřebu. Adaptivní parametrizace by se měla být schopna automaticky přizpůsobit danému tvaru tak, aby byly její kontrolní body vhodně rozmístěny. Což umožní dostatečnou kontrolu deformací objektu, která zaručí možnost vytvoření optimálního tvaru objektu a splnění geometrických omezení. Primární aplikací takové parametrizační metody je deformace tvaru objektu. Dalším navrhovaným cílem je modifikace FFD parametrizační metody pro současné deformace tvaru objektu a CFD výpočetní sítě, umožnující velké deformace objektu při zachování kvality výpočetní sítě.

Ce travail porte sur le développement d'algorithmes et l'application de méthodes numériques pour la résolution des problèmes inverses d'estimation de paramètres, d'identification de conditions aux limites et d'identification de sources dans un milieu poreux. Ces outils seront d'une grande utilité pour l'aide à la gestion des ressources en eaux souterraines et à leur préservation quant aux dégradations. L'objectif de cette thèse est de résoudre ces problèmes inverses en se basant sur différentes approches : Une résolution basée sur l'optimisation de forme topologique qui est la recherche de la géométrie d'un objet qui soit optimale vis à vis d'un critère donné, et ce sans aucun a priori sur sa topologie, c'est-à-dire sur le nombre de "trous" qu'il peut contenir. Sachant que ces trous représentent les puits recherchés. Pour ce faire, nous avons adopté la méthode du gradient topologique, qui consiste à étudier le comportement d'une fonction objectif lors de la création d'un petit trou à l'intérieur du domaine. Une résolution basée sur la minimisation d'une fonctionnelle d'erreur en énergie en utilisant des données surabondantes sur une partie de la frontière du domaine afin de compléter les données sur toute la frontière du domaine et de déterminer les positions, les débits et le nombre de puits existants à l'intérieur du domaine. Une résolution par le couplage de la méthode de paramétrisation adaptative qui a l'avantage de minimiser le nombre des inconnus de paramètres permettant d'interpréter au mieux les données disponibles et la méthode du gradient topologique. Ce couplage nous permet à la fois d'identifier les zones géologiques, de déterminer les valeurs de la transmissivité hydraulique dans chaque zone et de localiser les positions des puits. / This work deals with the development of algorithms and application of numerical methods for solving inverse problems of parameters estimation, identification of boundary conditions and localisation of sources in porous media. These tools will be usefull in the management of groundwater resources and their preservation as to damage. The objective of this thesis is to solve the inverse problem based on different approaches: A resolution based on topological shape optimization is to find an optimal design without any priori assumption about its topology, that is, about the number of holes it may contain. Knowing that these holes represent the searched wells. To do this, we have adopted the method of topological gradient, which is to study the behavior of an objective function when creating a small hole inside the domain. A resolution based on the minimization of a constitutive law gap functional by using overspecified data on a part of the boundary of the domain to complete the data on all the boundary of the domain and determine the positions, the flows and the number of existing wells inside the domain. A resolution by the coupling of the adaptive parameterization method which has the advantage to minimize the number of the unknowns of parameters allowing to interpret at best the available data and the method of the topological gradient. This coupling allows us at the same time to identify the geological zones, to determine the values of the hydraulic transmissivity in every zone and to locate wells' positions.