Vestavěné systémy se staly nepostradatelnými pro náš každodenní život. Jsou to obvykle úzce zaměřená, vysoce optimalizovaná, jednoúčelová zařízení. Jádro vestavěných zařízení obvykle tvoří jeden nebo více aplikačně specifických instrukčních procesorů. Tato disertační práce se zaměřuje na problematiku testování nástrojú pro návrh aplikačně specifických procesorů a následně i samotných aplikačne specifických procesorů. Snahou bylo vytvořit systém, ve kterém bude možné otestovat jednotlivé nástroje, jako například překladač, assembler, disassembler, debugger. Nicméně vyvstává také potřeba provádět složitější testy, například integrační, které zaručí, že mezi jednotlivými nástroji nevzniká nekompatibilita. Autor vytvořil s podporou přůběžně integračního serveru prostředí, které napomáhá odhalování a odstraňování chyb při návrhu aplikačně specifických procesorů a které je navíc do značné míry automatizované.

Předmětem dizertační práce je návrh nových technik pro verifikaci hardwaru, které jsou optimalizovány pro použití v procesu souběžného vývoje hardwaru a softwaru. V rámci tohoto typu vývoje je hardware spolu se software vyvíjen paralelně s cílem urychlit vývoj nových systémů. Současné nástroje pro tvorbu mikroprocesorů stavějící na tomto stylu vývoje obvykle umožňují vývojářům ověřit jejich návrh využitím různých simulačních technik a/nebo za pomoci tzv. funkční verifikace. Společnou nevýhodou těchto přístupů je, že se zaměřují pouze na hledání chyb. Výsledný produkt tedy může stále obsahovat nenalezené netriviální defekty. Z tohoto důvodu se v posledních letech stává stále více žádané nasazení formálních metod. Na rozdíl od výše uvedených přístupů založených na hledání chyb, se formální verifikace zaměřuje na dodání rigorózního důkazu, že daný systém skutečně splňuje požadované vlastnosti. I když bylo v uplynulých letech v této oblasti dosaženo značného pokroku, tak aktuální formální přístupy nemají zdaleka schopnost plně automaticky prověřit všechny relevantní vlastnosti verifikovaného návrhu bez výrazného a často nákladného zapojení lidí v rámci verifikačního procesu. Tato práce se snaží řešit problém s automatizací verifikačního procesu jejím zaměřením na verifikační techniky, ve kterých je záměrně kladen menší důraz na jejich přesnost a obecnost, za cenu dosažení plné automatizace (např. vyloučením potřeby ručně vytvářet modely prostředí). Dále se práce také zaměřuje na efektivitu navrhovaných technik a jejich schopnost poskytovat nepřetržitou zpětnou vazbu o verifikačním procesu (např. v podobě podání informace o aktuálním stavu pokrytí). Zvláštní pozornost je pak věnována vývoji formálních metod ověřujících ekvivalenci návrhů mikroprocesorů na různých úrovních abstrakce. Tyto návrhy se mohou lišit ve způsobu, jakým jsou vnitřně zpracovány programové instrukce, nicméně z vnějšího pohledu (daného např. obsahem registrů viditelných z pozice programátora) musí být jejich chování při provádění stejného vstupního programu shodné. Kromě těchto témat se práce také zabývá problematikou návrhu metod pro verifikaci správnosti mechanismů zabraňujících výskytu datových a řídících hazardů v rámci linky zřetězeného zpracování instrukcí. Veškeré metody popsané v této práci byly implementovány ve formě několika nástrojů. Aplikací těchto nástrojů pro verifikaci návrhů netriviálních procesorů bylo dosaženo slibných experimentálních výsledků.

From the 1970s to the present time, the World Health Organization (WHO) explains the importance of health promotion in the world. The increased interest in promoting health and increasing health costs for the economies contributed to the recognition of health care as an important area of research. One of the most important aspects of these research currently is the Telehealth, using Information and Communication Technologies (ICT) to try to provide universal access to health. The use of Interactive Digital TV technology helps in accessing remote locations and creates the opportunity to distribute applications across their infrastructure. Dealing with the problems that arise from the convergence of these concepts is of great importance. The architectural description process helps in the development of applications and systems based on the referenced concepts. However, there are no frameworks to help the description of architectures for this particular domain. This paper proposes the ARCHealth an enterprise architecture framework created to assist the architecture development process in accordance with ISO/IEC/IEEE 42010:2011. The ARCHealth was based on the principles of primary health care, taking into account the main concerns of stakeholders and the specific area. / Desde a década de 1970 até o presente momento, a Organização Mundial da Saúde (OMS) expõe a importância da promoção da saúde no mundo. O aumento do interesse na promoção da saúde e os custos de saúde crescentes para as economias contribuíram para o reconhecimento dos cuidados à saúde como uma importante área de pesquisa. Uma das vertentes mais importantes dessas pesquisas atualmente, é a Telehealth, que utiliza das Tecnologias de Informação e Comunicação (TIC) para tentar prover acesso universal à saúde. O uso da TV Digital Interativa auxilia no acesso a locais remotos e cria a oportunidade de distribuir aplicações através de sua infraestrutura. Lidar com os problemas que surgem a partir da convergência desses conceitos é de grande importância. O processo de descrição de arquitetura auxilia no desenvolvimento de aplicações e sistemas baseados nos conceitos referenciados. Porém, não existem muitos frameworks que auxiliem a descrição de arquiteturas para esse domínio específico. Este trabalho propõe o ARCHealth, um enterprise architecture framework criado para auxiliar o processo de desenvolvimento de arquitetura em conformidade com a norma ISO/IEC/IEEE 42010:2011. O ARCHealth foi elaborado com base nos princípios de Atenção Primária à Saúde, levando em consideração as principais preocupações das partes interessadas e do domínio específico.

Analýza softwaru je metodologie, jejímž účelem je analyzovat chování daného programu. Jednotlivé metody této analýzy je možné využít i v dalších oborech, jako je zpětné inženýrství, migrace kódu apod. V této práci se zaměříme na analýzu strojového kódu, na zjištění nedostatků existujících metod a na návrh metod nových, které umožní rychlou a přesnou rekonfigurovatelnou analýzu kódu (tj. budou nezávislé na konkrétní cílové platformě). Zkoumány budou dva typy analýz - dynamická (tj. analýza za běhu aplikace) a statická (tj. analýza aplikace bez jejího spuštění). Přínos této práce v rámci dynamické analýzy je realizován jako rekonfigurovatelný ladicí nástroj a dále jako dva typy tzv. rekonfigurovatelného translátovaného simulátoru. Přínos v rámci statické analýzy spočívá v navržení a implementování rekonfigurovatelného zpětného překladače, který slouží pro transformaci strojového kódu zpět do vysokoúrovňové reprezentace. Všechny tyto nástroje jsou založeny na nových metodách navržených autorem této práce. Na základě experimentálních výsledků a ohlasů od uživatelů je možné usuzovat, že tyto nástroje jsou plně srovnatelné s existujícími (komerčními) nástroji a nezřídka dosahují i lepších výsledků.