Tato disertační práce prezentuje nový koncept kruhově polarizovaných anténních řad na bázi vlnovodu integrovaného do substrátu. Hlavní devízou konceptu je modularita, kdy je základní stavební blok řady použitelný pro tvorbu komplexnějších řad a tento blok zároveň slouží jako šablona pro návrh komplexnější struktury. Anténní řada byla simulována a experimentálně ověřena pro frekvence 17 a 60 GHz. Na základě dosažených výsledků byla odvozena metodologie pro návrh a identifikovány klíčové oblasti návrhu. Následně práce představuje techniku zvýšení šířky pásma osového poměru kruhově polarizovaných anténních řad pomoci parazitních flíčků, které jsou umístěny nad zářiče v definované vzdálenosti. Anténní řada z první části práce byla použita v simulacích a experimentálním ověření pro frekvence 17 a 60 GHz, kdy byla tato řada rozšířena o parazitní strukturu, přidávajíc další vrstvu modularity do konceptu.

Denna studie jämför frame-time av ett partikelsystem på nätet med objektorienterad och dataorienterad design. I studien jämförs Array of Structure (AoS), Structure of Arrays (SoA) samt Structure of Arrays med typed arrays. Tre identiska versioner med samma algoritm med olika behandlingar implementeras. Metoden för studien är ett tekniskt experiment som utförs på Google Chrome helt lokalt. Mätverktyg utvecklas och samlar in uppdateringstid, renderingstid och minnesanvändning för varje frame. Resultatet av studien visar på att det inte finns någon signifikant skillnad på resultatet för AoS, SoA och SoA med typed arrays. Flaskhalsen i testet beror främst på Canvas API för rendering av grafik. Alla datalayouter i den här studien är helt acceptabla för att implementera ett partikelsystem på webben med JavaScript och Canvas.