With regards to the teaching of German in Sweden this literature study looks into the Swedish curriculum and the CEFR (Common European Framework of Reference for Languages) to compare today’s common interpretation of the goals in language learning to the educational goals in the documents. Critics mean that the CEFR and in extension the curricula in the associated countries focus mainly on measurable practical language skills. This leads to impoverishment of the concept of language learning, which should include broad cultural aspects, encourage the students to develop their personalities and curiosity and foster a livelong desire to study. This work will try to show that blaming the CEFR for the kind of lopsided development towards practical, measurable skills in language teaching does not origin in the document or in the national curriculum. It appears to be the interpretation of the documents that oversees some essential requirements, not only for successful language teaching but also for the use of German as a tool for conversation and understanding. The real understanding of a language is, according to the research referred to in this work, connected to the understanding of culture. This literature study will show that reading older literature in language classes will favour the students´ understanding of culture. Furthermore, this work will try to point out other educational benefits besides the gain of cultural knowledge in working with literature. Students learn to argue and gain understanding of their own world by comparing to the new reality they meet in the literature. In addition, students will, with the help of the text, acquire new vocabulary and get an understanding of the structure of the language. In essence the use of literature in teaching German on one hand meets and fulfils the requirements in the curriculum and on the other hand supports the development of language skills and personals skills.

The present study examines and classifies learning activities found in teaching materials of Spanish as a foreign language produced for a Swedish context with the aim of determining to what extent they conform to the functional, action-oriented language view advocated by the Swedish curriculum. Both the distribution of learning activities within receptive, productive and interactive skills, the activity types within each skill, and the theoretical underpinnings of the activities have been studied in four popular coursebooks and two websites for teaching Spanish as a foreign language. The activities analyzed have shown a dominance of the written language even in oral activities. The results have also shown a bias towards more controlled, non-communicative activities with an explicit focus on forms at the expense of freer communicative activities with a primary focus on meaning, known to support language acquisition.

Hlavním předmětem této diplomové práce jsou elektromagnetické simulace pomocí metody konečných prvků (FEM) k vyšetření vlivu grafenu na hrotem zesílenou Ramanovu spektroskopii (TERS) a povrchem zesílenou infračervenou absorpční spektroskopii (SEIRA) a k prozkoumání citlivosti sondy skenovacího optického mikroskopu blízkého pole (SNOM) ke složkám elektromagnetického pole v závislosti na parametrech sondy (průměru apertury v pokovení). Nejprve je proveden výpočet TERS systému složeného ze stříbrného hrotu nacházejícího se nad zlatým substrátem s tenkou vrstvou molekul, jehož účelem je porozumění principů TERS. Poté je na molekuly přidána grafenová vrstva, aby se prozkoumal její vliv ve viditelné (TERS) a infračervené (SEIRA) oblasti spektra. Druhá část práce se zabývá výpočty energiového toku SNOM hrotem složeným z pokoveného skleněného vlákna interagujícím s blízkým polem povrchových plasmonových polaritonů. Zde uvažujeme zlatou vrstvu se čtyřmi štěrbinami uspořádanými do čtverce na skleněném substrátu sloužícími jako zdroj stojatého vlnění povrchových plasmonů s prostorově oddělenými maximy složek elektrického pole orientovanými rovnoběžně či kolmo na vzorek. Ve výpočtech hrotem zesílené spektroskopie zjišťujeme, že grafen přispívá pouze malým dílem k zesílení pole ve viditelné oblasti spektra, ovšem v infračervené oblasti má grafen vliv pro záření s energií menší než dvojnásobek Fermiho energie grafenu, pro kterou je hodnota zesílení pole větší než v případě výpočtu bez grafenu. Avšak pro velmi vysoké vlnové délky zesílení pole v přítomnosti grafenu klesá pod (konstantní) hodnotu pro případ bez grafenu. Při studiu citlivosti SNOM hrotu k jednotlivým složkám pole shledáváme, že pro hrot se zlatým pokovením je energiový tok skleněným jádrem hrotu kombinací příspěvků energie prošlé aperturou a periodické výměny energie mezi povrchovým plasmonem šířícím se po vnějším okraji pokovení a mody propagujícími se v jádře. Dále zjišťujeme, že hroty s malou aperturou (či bez apertury) jsou více citlivé na složku elektrického pole orientovanou kolmo ke vzorku (rovnoběžně s osou hrotu), zatímco hroty s velkou aperturou sbírají spíše signál ze složky rovnoběžné s povrchem vzorku. V případě hrotu s hliníkovým pokovením jsou hroty citlivější ke složce pole rovnoběžné s povrchem, což je způsobeno slabším průnikem pole skrze pokovení.

The diploma thesis deals with the book genre Erstlesebuch (book for beginner readers) as educational material in the context of foreign language education at the levels of Basic Users (A0/1-A2). In the context of first language teaching, this specific genre belongs to the field of literature, the didactic of literature, and the didactic of reading. The goal of this diploma thesis is to present different possibilities of didactic activities with Erstlesebuch in the context of second language teaching and to formulate criteria for choosing an appropriate text. The theoretical part describes the context of foreign language education and the role of literature in this context, with consideration for the Common European Framework of Reference for Languages. The theoretical part also presents the specifics of the book genre Erstlesebuch itself. The empirical part of this thesis is based on several investigations: firstly on a complex analysis (readability and text structure) of six Erstlesebuch and secondly on empirical research in reading with schoolchildren at higher grades of an elementary school (children at the age of 13-15). These results are compared to the results of similar research done with Austrian beginner readers (children between the ages of 7 and 9). The final part of the thesis concludes...