L’objectif de cette thèse est de contribuer à la discussion générale sur l’impact de la langue, de la culture et de l’âge sur la conceptualisation et sur l’expression multimodale du « mouvement ». Le « mouvement » est compris ici en termes de combinaison d’une trajectoire (monter, descendre) et d’une manière (courir, nager) particulières. Le cadre théorique combine l’hypothèse sur la détermination linguistique de la conceptualisation cognitive, la typologie des langues à cadrage verbal contre les langues à cadrage satellitaire, et la conception du tandem gestualité-langage. L’étude observe comment les Français et les Tchèques – les enfants âgés de 5 et 10 ans et les adultes – comprennent et représentent le mouvement dans le langage et la gestualité. Notre échantillon compte 144 participants (24 dans chaque groupe de langue et d’âge). Après avoir vu un dessin animé contenant un événement de mouvement pertinent, chaque participant raconte ce qui s’est passé. Quatre types différents de présentation vidéo du mouvement sont utilisés et comparés : 1) trajectoire accentuée, 2) manière accentuée, 3) les deux accentuées et 4) aucune accentuée. Bien que les Tchèques et les Français diffèrent au niveau de la description du mouvement (les Tchèques verbalisent à la fois de la trajectoire de la manière, et les incluent dans une seule proposition, tandis que les Français expriment seulement la trajectoire, la manière étant parfois rajoutée dans une deuxième proposition), leur gestualité est très similaire (une forte préférence pour la trajectoire). Les enfants adoptent très tôt des schémas verbaux typiques de leur langue respective. Cependant, nous avons également observé une croissance générale de la quantité d’informations fournies à propos du mouvement. Les enfants utilisent les mêmes schémas gestuels que les adultes, mais ils emploient aussi des schémas (des gestes exprimant la manière) qui diminuent avec l’âge. Le type de présentation vidéo a un impact important sur le contenu ainsi que la structure du langage et de la gestualité.Nos résultats suggèrent que la gestualité ne doit pas être entièrement déterminée par la langue dans le sens où elle peut jouer un rôle compensatoire par rapport au langage en cas de non-accessibilité de moyens linguistiques appropriés. De plus, cette thèse, pour la première fois, rassemble différentes méthodologies utilisées par des études précédentes réalisées dans le domaine de la recherche sur l’expression du mouvement, afin de montrer et d’expliquer leurs effets sur les résultats. / The aim of this thesis is to contribute to the general discussion about the impact of language, culture and age on multimodal conceptualisation and expression of “motion” . The “motion” beeing understood here in terms of combination of a specific path (up, down) and manner (running, swimming). The theorical framework combines the hypothesis of linguistic determination of cognitive conceptualisation, the verb-framed vs. satellite-framed language typology and the gesture-speech tandem conception. The present study observes how French and Czech natives – 5 and 10 years old children and adults – speak, gesture and think about the motion. Our sample includes 144 participants (24 in each language and age group). After having seen a cartoon containing a salient motion event, each participant is asked to say what happened. Four different types of videopresentation of motion are used and compared: 1) path foregrounded, 2) manner foregrounded, 3) both foregrounded and 4) none foregrounded.Althought, Czech and French differ in the way they describe motion (Czech verbalise both of path and manner and include them into one clause, but French express only path, manner beeing sometimes conveyed in a separate clause), their gesture is very similar (strong preference for path). Children adopt language-specific verbal patterns very early. However, we also observed a general age-related increasing tendency to convey more information about motion. Children share adult gestural patterns but they show also some patterns (manner gestures) that decrease with age. The type of videopresentation has an important impact on content as well as structure of both of speech and gesture.Our results suggest that gesture may be not entirelly determined by language in the way that it can play a compensatory role for speech when no appropriate linguistic means are available. Moreover, this thesis, for the first time, brings together different methodologies used in previsous studies in the field of motion expression research, in order to show and explain their results-shapping effets. / Cílem této práce je pøispìt k všeobecné diskusi o vlivu jazyka, kultury a vìku na multimodální konceptualizaci a vyjadøování "pohybu". "Pohyb" je zde chápán ve smyslu specifické kombinace urèitého smìru (nahoru, dolù) a zpùsobu (bìh, plavání). Zvolený teoretický rámec kloubí Whorfovu hypotézu jazykové determinace kognice, Talmyho typologii jazykù “verb-famed” versus “satellite-framed” a McNeillovu koncepci vztahu øeèi a gestikulace. V této studii jsme sledovali, jak francouzští a èeští rodilí mluvèí – 5leté a 10leté dìti a dospìlí - hovoøí, gestikulují a pøemýšlejí o pohybu. Náš vzorek èítá 144 úèastníkù (24 v každé jazykové a vìkové skupinì). Úèastník nejprve zhlédl krátký animovaný videoklip zobrazující urèitý konkrétní pohyb, a následnì byl požádán, aby obsah videoklipu pøevyprávìl. Použili jsme a vzájemnì porovnali celkem ètyøi rùzné typy videoprezentace: 1) vizuální dùraz je položen na smìr pohybu, 2) vizuální dùraz je položen na zpùsob pohybu, 3) vizuálnì zdùraznìny jsou obì dimenze pohybu a 4) ani jedna dimenze není nijak zvl᚝ zdùraznìna. Aèkoliv, se Èeši a Francouzi velmi liší v tom, jak popisují pohyb slovnì (Èeši verbalizují jak smìr, tak zpùsob a zahrnují je do jediné propozice, kdežto Francouzi vyjadøují pouze smìr a zpùsob pøidávají jen nìkdy, a to v samostatné propozici), jejich gesta jsou velmi podobná (a totiž, vyjadøují pøedevším smìr). Dìti používají jazykovì specifické verbální vzorce velmi brzy. Nicménì pozorujeme i obecnou s vìkem sílící tendenci verbalizovat obì dimenze pohybu zároveò. Gestikulaèní vzorce typické pro dospìlé lze nacházíme už u pøedškolákù. Nicménì dìtí používají i nìkteré vzorce (napøíklad intenzivní vyjadøování zpùsobu), které s vìkem postupnì slábnou. Ukázalo se také, že typ videoprezentace má významný vliv jak na øeè, tak na gestikulaci, a to jak v obsahové, tak strukturální rovinì. Naše výsledky naznaèují, že gestikulace nemusí být zcela determinována jazykem. V pøípadì, že daný jazyk nenabízí vhodné lexikální prostøedky pro to, co chce mluvèí právì sdìlit, mùže gestikulace ve vztahu k øeèi plnit kompenzaèní úlohu. Kromì toho tato dizertaèní práce pøedstavuje vùbec první studii, která svádí dohromady rùzné metody použité v pøedchozích studiích a snaží se ukázat a vysvìtlit, jak mohou specifika jednotlivých metod ovlivnit získané výsledky.

Mluvčí typologicky odlišných jazyků volí různé strategie při popisu stejné události v závislosti na dostupných jazykově-specifických gramatických prostředcích. Tyto strategie se projevují např. různými způsoby konceptualizace událostních rámců bě- hem jazykového vyjádření, ale v nejazykové kognici. Jedním z jevů, které byly v této souvislosti zaznemány, jsou jazykově specifické způsoby gestikulace doprovázející mluvené popisy událostí, které reflektují (či manifestují) tělesně ukotvená konceptuál- ní schémata, na nichž naše vnímání událostí stojí. Tématem této práce je multimodální konstruování (construal) událostí v češtině a v angličtině. Konkrétně se práce zaměřuje na spojitosti mezi formálními rysy gest (způsob pohybu a jeho zakončení) a sémantické rysy, které konstituují tzv. aspektuální kontury událostí (konstruování časového a kvalitativního průběhu události). První část prezentovaného výzkumu tvoří analýza materiálu z českého a anglického multimodální korpusu. Oba použité korpusy obsahují nahrávky spontánních pro- jevů v interakcích zachycených během pracovních jednání v akademickém prostředí. Kvantitativní analýzy (metoda tzv. klasifikačních stromů a náhodných lesů) ukázala, že a) v angličtině je významným prediktorem výskytu gest s rysem ukončenosti aktion- sartová kategorie achievement...