No description available.

Legionella pneumophila (Lp) est une bactérie ubiquitaire dans les environnements aqueux et responsable d’une pneumopathie potentiellement sévère : la légionellose. La majorité des souches impliquées appartiennent au sérogroupe 1 (Lp1) et à un sous- groupe spécifique de souches portant un épitope particulier dites mAb3/1+. Cependant, la différence de distribution entre les souches retrouvées dans l’environnement et celles impliquées en clinique n’est pas clairement élucidée. Notre travail a porté sur la détection de deux facteurs de virulence de Lp. Nous avons voulu mettre en évidence l’existence de Phenols Soluble Modulines (PSMs), peptides uniquement décrit chez Staphylocoques et avons ainsi pu démontrer l’activité de peptides prédits par analyse in silico chez Lp capables d’activer la réponse inflammatoire par la voie du NF-?B et sont dotés d’une action cytotoxique. Notre deuxième axe d’étude a porté sur le lipopolysaccharide (LPS) de Lp. Afin de vérifier si la prédominance de certaines souches était liée à un biais diagnostique, nous avons voulu tout d’abord vérifier la sensibilité de 3 tests urinaires diagnostiques envers le LPS extrait de souches de différents sous- groupes de Lp1 et sérogroupes de Lp et avons ainsi pu montrer que ces tests sont capables de détecter tous les LPS de Lp1. La sensibilité envers le LPS des autres sérogroupes est très variable mais reste insuffisante pour permettre leur détection. Nous avons ensuite utilisé ces LPS extraits pour vérifier la réponse immunitaire innée en fonction des souches de Lp1. Ainsi les souches mAb3/1+ activent moins le système immunitaire que les souches mAb3/1-, ce qui pourrait expliquer alors une moins bonne clairance de ces souches permettant leur multiplication à l’origine d’une infection. Au final, notre travail a permis d’étudier deux facteurs de virulence potentiels au sein de Lp, pouvant expliquer partiellement la prédominance de certaines souches en pathologie humaine / Legionella pneumophila (Lp) is a ubiquitous intracellular bacterium found widely in the environment and is the cause of an opportunistic infection named legionellosis. The majority of the strains involved belong to serogroup 1 (Lp1) and to a specific subgroup named mAb3/1+, linked to a specific epitope expressed at the cell membrane. However the distribution difference between the strains found in the environment and the ones involved in pathology is not fully understood. We here studied two virulence factors of Lp. We first demonstrated the existence of Phenols Soluble Modulines (PSMs), smalls peptides that only have been described for Staphylococcus and found that the peptides that were predicted for Lp by in silico analysis were able to activate the innate immune response by NF-?B pathway and were able to have a cytotoxic activity. We also studied the lipopolysaccharide (LPS) of Lp. To found out if the predominance of some strains was linked to a diagnosis biais, we first evaluated the sensitivity of 3 urinary antigens tests against extracted LPS of strains belonging to all the sous-groups of Lp1 and serogroups of Lp. We then demonstrated that those tests are able to detect all LPS of Lp1, independently of mAb3/1 character. The sensitivities of the 3 tests were very variable for the other serogroups of Lp, but were too low to be able to detect those LPS in practice. We then used these extracted LPS to evaluate the innate immune response for different strains of Lp1. We demonstrated that mAb3/1- strains needed lower dose of LPS to activate the innate immune response than mAb3/1+ strains, which could be linked to a better clearance of the bacteria from the host, which doesn’t develop an infection. This work has studied two potentially virulent factors of Lp, which could partially explain the predominance of some strains of Lp in human pathology

Pokročilá vysoce legovaná austenitická nerezová ocel Sanicro 25 s Fe-Ni-Cr matricí byla studována za podmínek nízkocyklové únavy za pokojové a vysoké teploty 700 °C. Široká škála moderních experimentálních technik byla použita ke studiu vzájemně souvisejících efektů chemického složení slitiny, mikrostrukturních změn a deformačních mechanismů, které určují odolnost materiálu vůči poškození. Hlavní úsilí bylo zaměřeno na studium iniciace únavových trhlin a růstu krátkých trhlin, tedy dvě stádia, která hrají zásadní roli ve výsledné celkové délce únavového života materiálu v provozu. • Vnitřní deformační mechanismy byly korelovány s vývojem povrchového reliéfu, který je pozorován ve formě persistentních skluzových stop na povrchu. Bylo zjištěno, že vysoce planární charakter dislokačního skluzu způsobuje vysokou lokalizaci cyklické plastické deformace do persistentních skluzových pásů, což v důsledku vede k nukleaci “Stage I” trhlin, která je spojena s přítomností persistentních skluzových stop na povrchu ve všech studovaných vzorcích. Bylo zjištěno, že praskání dvojčatových hraníc je taktéž spojeno s přítomností persistentních skluzových stop podél povrchové stopy dvojčatové roviny. • Interkrystalická iniciace únavové trhliny byla pozorována pouze zřídka, a to za podmínek zatěžování amplitudami vysoké deformace. Bylo zjištěno že interkrystalická iniciace je spojena s přítomností persistentních skluzových stop na hranicích zrn. Hranice zrn praskají za podmínek externího tahového zatížení zejména z důvodu vysokého počtu nekompatibilit na hranicích zrn, které jsou způsobené tvarem persistentních skluzových stop. • Mechanismy růstu přirozených krátkých trhlin byly studovány na vzorcích vystavených nízkocyklove únava s nízkou i vysokou deformací. Role mikrostruktury byla analyzována pomocí experimentálních technik a diskutována. • Rychlosti šíření nejdelších trhlin byly měřeny na vzorcích s mělkým vrubem. Výsledky byly analyzovány použitím přístupů lomové mechaniky založených na amplitudě KI a J-integrálu stejně jako na amplitudě plastické deformace. Všechny přístupy byly diskutovány v souvislosti s Mansonovými-Coffinovými křivkami únavové životnosti. Jednoduchý mocninový zákon růstu krátkých trhlin založený na amplitudě plastické deformace ukazuje velice dobrou korelaci se zákonem únavové životnosti. • Byla studována role oxidace v podmínkách cyklického zatěžování za vysokých teplot. Bylo zjištěno, že křehké praskání zoxidovaných hranic zrn hraje hlavní roli v počátečních stádiích nukleace trhlin. Později po iniciaci se dráha růstu trhliny mění preferenčně na transkrystalickou. Dráha šíření trhlin je velmi podobná dráze zjištěné při cyklování za pokojové teploty.