Cílem práce je analýza kurzové politiky, její vliv a působení na ekonomický vývoj země. Nejdříve je definována kurzová politika obecně a jsou charakterizovány jednotlivé systémy měnových kurzů. Následně je popsán vývoj československé a české koruny a je analyzována kurzová politika České republiky. Poslední část je zaměřena na integraci České republiky do eurozóny.

Při hodnocení vstupu ČR do Eurozóny práce vychází z teorie optimálních měnových oblastí a z konceptu přínosů a nákladů. Samotný vstup je posuzován ze dvou hledisek. První je hledisko Eurozóny, je tedy analyzováno plnění maastrichtských kritérií. Cílem je nalézt odpověď na otázku, kdy bude možné do Eurozóny vstoupit. Na druhou stranu je také třeba posoudit přijetí eura z hlediska ekonomických zájmů České republiky, tedy zjistit, kdy bude vhodné vstoupit. Je tedy provedena bilance přínosů a nákladů přijetí eura s přihlédnutím ke zkušenostem členských zemí Eurozóny. Zvláštní pozornost je věnována vhodnosti společné monetární politiky pro ČR, především pravděpodobnosti vzniku asymetrického šoku.

Kypr se v roce 2004 stal členem EU spolu s dalšími devíti státy. Přesto má s těmito státy jen málo společného. Kypr je charakteristický řadou specifik, a to geografických, politických a ekonomických, která se promítla do jeho v mnoha směrech jedinečného postavení v EU. Po obecném úvodu navazuje část, ve které hodnotím především ty skutečnosti, které v období před vstupem do EU sehrály roli ve vývoji vzájemných vztahů Kypr-EU. Hlavní část je pak věnována aktuálnímu srovnání kyperské ekonomiky s ekonomikami států rozšířené Unie, analýze ekonomických a politických aspektů členství Kypru v EU a přípravám na zevedení společné měny Euro.

Dizertační práce identifikuje a klasifikuje možná rizika měnové konvergence v procesu přistoupení k eurozóně u nových členských zemí Evropské unie, tj. včetně České republiky. Propojením výsledků komplexního rozboru institucionálního rámce Hospodářské a měnové unie a analýzy vývoje inflace a měnového kurzu u stávajících členů eurozóny v konvergenčním období identifikuje možné alternativy měnového přiblížení k euru. Závěry přispívají do diskuse o dilematech hospodářské politiky, které čekají nové členské země EU v dalších fázích integrace do evropských měnových struktur.

The purpose of the thesis is to analyze the causes of economic crisis in Europe, identify the fundamental reasons and propose possible solutions to it. The first chapter provides a theoretical basis for various aspects of economic cycles based on current loans. The second chapter focuses on the causes of the global financial crisis and the reasons of the crisis in Europe. The third chapter analyzes the development of the EU foreign trade since 2002 and the territorial structure of the latter, as well as the situation in the real economy. Finally, the last section discusses potential solution approaches to the economic crisis in Europe.

The main objective of the thesis is to examine the asymmetric shocks and imbal-ances among the countries in the European Union. The shocks are identified with their nature and estimated in magnitudes by using the Vector Autoregressive models. From these models, the filtered residuals representing economic shocks were displayed on correlation matrices in order to assess the similarity level of their impacts on respective member states' economies. The empirical studies led to the conclusion that there exist some certain asymmetries in the EU and enabled some policy implications.

Study aims to evaluate the development of the Czech Republic in case of entry into the European Monetary Union. Due to the similarity of the Czech economy with neighboring Slovakia, it is the assessment carried out by means of economic development was the Slovak Republic after joining the European Monetary Union. They are evaluated by selected convergence criteria and the further development of some macroeconomic indicators of the country, which is subsequently compares with the development of the Czech Republic in the same period. The same glasses are compared and selected the Baltic states, which joined the European monetary union last. Subsequently, using deductive methods outlined the economic development of the Czech Republic for entry into the European Monetary Union. The last chapter is devoted to the criterion of exchange rate stability, it is pointed out to the strategy states, which have already become members of the European Monetary Union, and passed without major cost exchange-rate mechanism EMR II. In this chapter, the simulated process Czech Republic's entry into ERM II and learned from him the results.

Tato diplomová práce se zabývá problematikou vstupu České republiky do eurozóny. Úvodní část stručně popisuje dějiny vývoje EMU. Dále jsou v práci rozebrány možné způsoby přechodu na euro, výhody a nevýhody všech scénářů a volba scénáře v ČR. Podrobně se diplomová práce též věnuje maastrichtským konvergenčním kritériím a to jak z hlediska plnění Českou republikou, tak z hlediska členských států eurozóny. Poslední, nejrozsáhlejší část, je věnována načasování přijetí eura v České republice. Jsou zde uvedeny hlavní přínosy a rizika vstupu do měnové unie. Podrobně je rozpracována problematika ztráty měnové a kurzové politiky, asymetrických šoků a mimokurzových možností stabilizace ekonomiky.

The object of this thesis is the revision of the exchange rate mechanisms ERM II from the point of his effect on the Czech Republic's integration process. In this thesis, there are analyzed benefits and risks cussed by ERM II participation and inferred conclusions relevant for the Czech Republic. This thesis is moreover dealing with hypothetic run of the participation of Czech koruna in ERM II and its incidence on fulfillment of exchange rate criterion. Except that there are analyzed reasons for current negative attitude of Denmark, Great Britain and the Northern Ireland and Sweden to third period of the Economy and monetary union.

European integration is a unique project, based on which, after centuries of war, Europe commenced economic and political cooperation. However, as it is shown particularly in recent years, European diversity, either in terms of language, cultural background or economic development, is so present, that what is beneficial for some Member States of the European Union, may not necessarily be beneficial for all Member States of the European Union. After less than 20 years since the establishment of the European Union, we are witnessing the convergence process, which is far from finished, nevertheless it already encountered problems that will be faced many more years. While the most developed and the richest Member States continuously contribute to the EU budget, the other Member States, especially in southern Europe, they are still in the position of recipients of financial help. The recent development shows that the process of catching up is not as fast as expected, but it is very expensive. The introduction of economic and monetary union, on such a large and diverse territory proves to be short-sighted, mainly due to the absence of sufficient coordination of the fiscal policies executed by each of the Member States.