Diplomová práce se zabývá vztahem práva a morálky v iusnaturalismu a iuspozitivismu, přičemž poukazuje na různé významové konotace pojmů právo a morálka. Naznačuje historický vývoj obou směrů až do období dvacátého století a u dílčích období vývoje uvádí i významné představitele, a to včetně jejich hlavních filosofických myšlenek. Těžiště práce však spočívá ve srovnání přístupů a pojetí vztahu práva a morálky v koncepcích významných právních filosofů H. L. A. Harta a R. M. Dworkina. Oba muži bývají považováni za představitele zmíněných směrů a jejich názorový střet lze pokládat za jeden z nejvýraznějších momentů ve filosofii práva druhé poloviny dvacátého století. Práce se tak detailně věnuje problematice práva a morálky nejprve u H. L. A. Harta a následně pak u R. M. Dworkina. Snaží se předložit základy jejich právních tezí, charakterizovat přístup k chápání morálky a v neposlední řadě také popsat již výše zmiňovaný vztah dvou normativních systémů - práva a morálky. Diplomová práce vychází ze studia řady pramenů, jako jsou monografie, učebnice, sborníky, články odborných časopisů či internetové zdroje. Klíčovými se však mezi použitými zdroji stala především díla obou právních filosofů, která umožnila pochopit jejich rozdílná stanoviska k problematice práva a morálky. Pro naplnění stanovených cílů...

This work deals with the development and possible application of natural law in the Czech judiciary. The first part of this work deals with relationship between natural and positive law, historical development of natural law and legal positivism. The second part investigates the current legal order of the Czech Republic and the practice of Constitutional Court, which should give judgements that are conformable with natural-law core of Constitution of the Czech Republic. The work reflects that there is some difficulty in application of natural rights in practice of Constitutional Court. On that account the work solves how is the natural law applied. However, the work finds out that there obviously aren?t any sources which would be treated about mentioned application. The third part of this work is engaged in possible proposal of natural law as a potential solution of difficulties that are connected with practice of Constitutional Court.

During centuries, law has been studied and understood under a human view. This way of understanding law used the argumentation, the topic, the rhetoric and the dialectics as working methods. The result was a plural and continuously in movement humanistic law. The situation changes in 19 century with the beginning of the iuspositivism movements with a focus in the study of law as legal frame. The result is a rigid, non-flexible and poorly adapted to judicial experience law. We understand that this situation must change and is urgent to combine science and prudence in order to be able to provide a Theory of law, that can be understood as a Prudential Theory of Law. This according to our understanding will enable the recuperation of a more flexible, plural and humanistic and above anything a fairer judicial experience. / Durante siglos se ha estudiado y entendido el Derecho en clave humana. Esa forma de entenderlo usaba de la argumentación, de la tópica, de la retórica, y de la dialéctica como métodos de trabajo. El resultado era un Derecho humanista, plural y en permanente movimiento. Esta situación cambió en el siglo XIX con el inicio de las corrientes iuspositivistas, que enfocan el estudio del Derecho como ordenamiento jurídico. El resultado es un Derecho rígido, poco flexible, y poco adaptado a la experiencia jurídica. Entendemos que esta situación debe variar, y que urge combinar ciencia y prudencia para ofrecer una Teoría del Derecho que pueda ser entendida como Teoría Prudencial del Derecho. Creemos que de ese modo se retomará una visión de la experiencia jurídica más flexible, más plural, más práctica, más humanista y sobre todo más justa.