Since software and hardware is well available for automated text analysis and since a large data that describes real projects submitted to grant program is opened up, there is a possibility to follow phenomena of behavioral economics and psycholinguistics which evidence particularities in textual descriptions may be statistically associated with a reader's behavior or with a reader's decision-taking, which, in this case, involves an influence on final allocation of grant funds. The thesis uses forenamed areas as a starting-point and also employs quantitative indicators from the field of forensic linguistics in order to perform a computer-aided quantitative text analysis. The main goal is to evaluate from correlation perspective, if there in real operational programmes were present any associable relationships between the quantitative features of a proposed project's textual description and the amount of grant allocated to a project. The thesis is divided into four chapters, where it introduces basis, describes analyzed data and used methods, comments on made analyses and found relations, and all the performed research is summarized and evaluated in the last chapter.

The present thesis is based on my experience as one of the contributors to The Large Academic Dictionary German-Czech. It attempts to discuss the role of word formation in German-Czech dictionaries in that it focuses on presentation of word formation in outer texts, macrostructural ordering procedures, treatment of word forming elements, special word formation parts of dictionary entries and possibilities of typography as a means word formation description in a bilingual dictionary. The approach taken is both contemplative and transformative. The thesis rests on the study of existing German-Czech dictionaries published mostly after 1945, partly between 1802 and 1945 as well. Concrete function-based proposals centred on the supposed target users of the LADGC are discussed here. A considerable part of the thesis deals with German derived nouns in Ge-...(-e) seen from a corpus linguistic view.

Lingvistika je představena v aplikaci na řešení obtíží u lidí s jazykovým hendikepem, kteří se nacházejí ve speciálně pedagogickém prostředí. Ve výzkumu a rehabilitaci jazykových symptomů se nazývá klinickou lingvistikou. Klinická lingvistika kooperuje v multidisciplinárním kontextu s psycholingvistikou a neurolingvistikou. Práce nastiňuje potřebnost klinické lingvistiky také v českém měřítku. Je analyzována diagnóza vývojová anartrie u celoživotně nemluvících lidí s dětskou mozkovou obrnou. Vývojová anartrie je dosti častou diagnózou ve speciálním školství. Vyjevuje se její nedostatečný popis klinickou logopedií a potřeba její analýzy z klinicko-lingvistického hlediska. U vývojové anartrie je odhaleno druhotné narušení jazykových funkcí, sekundární dysfázie. Sekundární dysfázie u vývojové anartrie se manifestuje na všech jazykových rovinách, práce tuto manifestaci ukazuje. Inteligentní lidé s vývojovou anartrií se ocitají v situaci pozdní akvizice mateřského jazyka, který produkčně uchopují pouze ve formě psané řeči. Mají dílčí percepční obtíže. Fatální nemožnost mluvené produkce jim zapříčiňuje subvokální vnitřně řečový deficit. Je diskutován potenciál těchto lidí osvojovat jazyk v procesu pozdní akvizice, diskuze je uvedena v kontextu světového výzkumu o otázkách maturace a kritických period....