En el proceso de diseño se toman decisiones que pueden afectar a la fabricabilidad del producto. Cuando el diseñador es experto, considera las limitaciones, las propiedades y el coste de fabricación en la fase de materialización o de detalle. El problema surge cuando el diseñador no es experto o cuando no hay suficiente información y conocimiento de fabricación disponible. Tomando como referencia la teoría de Diseño Axiomático y las técnicas de DFM, se propone una metodología para identificar, definir y formalizar la información de fabricación que debería estar disponible en el diseño para diseñar para fabricar (DFM). También se propone un prototipo de modelo de información para desarrollar una futura herramienta informática que facilitaría la aplicación de esta metodología y que permitiría guiar al diseñador durante el diseño. La metodología ha sido aplicada a una biela de un motor de combustión interna alternativo (MCIA), y a los procesos que se están usando actualmente para fabricarla: forja en matriz cerrada y forja de polvo de metal. / Experience and knowledge of the designer are key elements during the design process. In the embodiment and detailed design phases is when the expert designers take into account the manufacturing process constraints, capabilities and costs. A problem arises when the designer is inexpert or when not enough manufacturing information and knowledge is available. This work presents a methodology, based on the Axiomatic Design Theory and on DFM techniques, to determine the explicit manufacturing process knowledge that the designer should have to design for manufacturing. This methodology has been the basis to develop the model information approach. This model is the first step to develop software to assist in the methodology application and to guide the designer during the design process. The methodology has been applied to a particular component (connecting rod). The manufacturing processes considered are forging and powder metallurgy, which are the main processes currently used in the manufacturing of connecting rods.

The aim of this thesis is to determine to what extent aircraft-borne radar remote sensing can be used as the sole method for making recordings of the surface of the earth as a basis for compiling topographical and relief maps of mountainous areas. This is done using three test areas: the Edelsberg area in the Allgäu Alps and the Silvretta and Verwall Groups in the Central Alps. The basis for discussion is provided by examination of the interaction between the objects to be imaged and the radar signal, the sensor-specific characteristics thereby being taken into account. Following this some data processing and conditioning methods used for extracting information on the relief and surface coverage for preparation of cartographical products are presented. Analysis of the quality of the results shows that, measured against the requirements of mountain cartography, radar remote sensing is a practical and useful tool for making maps in Alpine regions. As the sole source of information, however, aircraft-borne radar remote sensing p roves to date to be inadequate for cartographical applications in high-mountain regions. / Ziel der vorliegenden Arbeit ist, festzustellen, inwieweit die flugzeuggetragene Radarfernerkundung als alleinige Erfassungsmethode der Erdoberfläche zur Erstellung von topographischen und reliefbeschreibenden Karten in Gebirgslandschaften dienen kann. Dies wird anhand von drei Testgebieten, dem Edelsberggebiet in den Allgäuer Alpen sowie der Silvretta- und Verwallgrupe in den Zentralalpen, untersucht. Die Betrachtung der Interaktion zwischen den abzubildenden Objekten und dem Radar-Signal unter Berücksichtigung der sensorspezifischen Charakteristika bildet dabei die Diskussionsgrundlage. Im weiteren werden Methoden zur Datenprozessierung und -aufbereitung vorgestellt, die eine Informa-tionsextraktion bezüglich des Reliefs und der Oberflächenbedeckung für die Erstellung kartographischer Produkte ermöglichen. Die Qualitätsanalyse der Ergebnisse zeigt, dass die Radarfernerkundung, gemessen an den Anforderungen der Gebirgskartographie, ein sinnvolles und nutzbringendes Werkzeug für die Kartenerstellung in alpinen Regionen ist. Für kartographische Anwendungen in Hochgebirgsregionen erweist sich die flugzeuggetragene Radarfernerkundung als einzige Informationsquelle bislang allerdings als nicht ausreichend.

The main task of this Masters Thesis is to understand questions of information retrieval and text classifi cation. The main research is focused on the text data, the semantic dictionaries and especially the knowledges inferred from the Wikipedia. In this thesis is also described implementation of the querying system, which is based on achieved knowledges. Finally properties and possible improvements of the system are talked over.

Disertace je zaměřena na kartografické kulturní dědictví. Zkoumá postupy a stav jeho zpracování i způsoby a nástroje pro zpřístupnění v paměťových institucích. Byly vytčeny dva hlavní cíle práce. Nejprve zpracovat teoretický model online zpřístupnění kartografického kulturního dědictví a ověřit jej na vzorku mapových sbírek. Dále na základě teoretického modelu vytvořit online nástroj pro zlepšení služeb mapových sbírek. K dosažení cíle byly použity kvalitativní výzkumné metody. Konkrétně se jednalo o dotazníkové šetření českých a zahraničních mapových sbírek a také o případové studie českých projektů zaměřených na zpracování a zpřístupnění kartografických památek. K naplnění cílů práce byly podle knihovnického referenčního modelu IFLA navrženy dílčí modely uživatelských úloh, jejichž cílem bylo najít, určit, vybrat, získat a prozkoumat dílo. Na jejich základě byla doporučena kritéria pro hodnocení uživatelských úloh. K ověření funkčnosti modelu došlo testováním 20 digitalizovaných mapových sbírek. Byl vytvořen webový nástroj Databáze digitalizovaných mapových sbírek pro zlepšení služeb mapových sbírek.