Vor mehr als zwei Dekaden folgten dem Fall des Eisernen Vorhangs in Europa Umgestaltungsprozesse, die sich auf der politischen, wirtschaftlichen und sozialen Ebene der betroffenen Staaten vollzogen. In der Folge veränderten sich die Rahmenbedingungen der Entwicklung von Städten mit einem solchen Transformationshintergrund vollständig. Dies führte zu grundlegenden strukturellen und funktionalen Veränderungen in diesen Städten. Bislang hat sich in der Literatur kein theoretischer Ansatz als Deutungsmuster für die Entwicklung von Städten mit Transformationshintergrund etablieren können. Ziel der vorliegenden Arbeit ist es, ein solches Deutungsmuster für die Entwicklung von Städten mit Transformationshintergrund aus bereits bestehenden theoretischen Ansätzen abzuleiten und empirisch zu überprüfen. / Over two decades ago, the fall of the Iron Curtain in Europe led to processes of political, social and economic reorganisation in the affected countries. Against this backdrop of transformation, the framework for the development of cities changed drastically. This led to fundamental changes in the structure and function in those cities. Until now, no theoretical frame was established in literature to explain the urban development of the respective cities. The aim of this thesis is to derive an explanatory concept from already existing theoretical assumptions and to verify it empirically. The question to investigate was how far one can observe European wide convergent lines of development, and to what extent cities with transformational backgrounds undergo divergent processes. / Před více než dvěma desítkami let následovaly po pádu železné opony v Evropě transformační procesy, které ovlivnily politickou, ekonomickou i sociální úroveň daných států. Následně se zcela změnily rámcové podmínky rozvoje měst podmíněné transformací ekonomiky a polečnosti na celostátní úrovni. To vedlo k zásadním strukturálním a funkčním změnám v těchto městech. Až dosud se v literatuře neobjevil žádný teoretický přístup jako vzor interpretace rozvoje měst procházejících transformací. Cílem předložené práce bylo odvodit a empiricky prověřit nově formulovaný přístup pro města procházející transformací v porovnání s již existujícími teoretickými přístupy. Tím bylo zjišťováno, do jaké míry jsou v Evropě vnímány konvergentní rozvojové směry a naopak jakou pozici zaujímají města procházející transformací v divergentních procesech. / Ponad dwie dekady temu, po zniesieniu żelaznej krtyny w Europie, miały miejsce procesy przeobrażeń, które się dokonały na politycznym, gospodarczym i socjalnym poziomie w dotkniętych krajach. W następstwie całkowicie uległy zmianie ramowe warunki rozwoju państwach. Dotychczas nie spradwdzono żadnej teoretycznej koncepcji modelu interpretacji rozwoju państw na podłożu transformacji z już istniejącej w lieraturze. Celem poniższje pracy było wywnioskowanie i empiryczne sprawdzenie takiego modelu interpretacji rozwoju państw na podłożu transformacji z już istniejących teoretycznych założeń. Zadano sobie pytanie, jak rozlegle w Europie podobne kierunki rozwoju są do zaobserwowania i w którym miejscu prozesy przebiegają odmiennie. / La chute du rideau de fer, au début des années 1990, a été suivie par des processus de réorganisation au niveau politique, économique et social dans les pays socialistes d’Europe centrale. En conséquence, le contexte de développement des villes de ces pays respectifs changea brusquement, ce qui engendra un changement fondamental au niveau de leur structure et fonction. L’état de l’art de l’urbanisme ne présente aucun outil permettant d’expliquer le développement des villes en transformation. L’objectif de cette thèse est de fournir un principe explicatif basé sur des théories existantes et de le valider ensuite par une étude empirique. La question scientifique est : « dans quelle mesure peut-on observer des développements convergents à travers l’Europe et dans quelle mesure peut-on observer des processus de développement divergeant dans les villes soumises à la transformation » ?