Globalization and integration of markets gradually weaken not only the actual boundaries between states, but also tax limits. The growing interconnect-edness of national economies and markets causes tax competition, which may be advantageous for some states, but for others it may be a threat to undermine public budgets. While tax competition generally increases efficiency, it may also have undesirable consequences that may lead to a race to the bottom. Also, differences in the taxation of capital in different countries mean that there are capital shifts to the tax-favourable jurisdictions for the purpose of tax avoidance in the home country. The question therefore arises as to whether tax competition is not an obstacle to effective taxation of corporations, and whether and how governments should counter threats to undermine public finances. While some require mutual cooperation in the coordination and harmonization of direct taxation in the European Union, others argue that the most effective solution is market allocation and acceptance of tax competition. Opinion is divided over whether to maintain or remove tax competition and this leads to a discussion of whether it is really beneficial or harmful. The aim of the dissertation is to answer this question. The dissertation empirically evaluates the level of tax competition in the European Union and using panel analysis it verifies on a sample of 27 Member States over the period 1998 to 2010 that tax competition is not harmful, it does not lead to impoverished public budgets and to a race to the bottom in the EU-15. It also comes to the conclusion that the new EU-12 states do not cause harmful tax competition with the original EU-15 states. In connection with this the dissertation also focuses on the need to protect the tax bases of individual states. It deals with economic aspects of general and specific anti-abuse rules in national tax systems of the Member States and verifies why, in addition to general rules, states should implement specific measures in the form of CFC rules to defend themselves against tax evasion and tax avoidance.

in English The purpose of this master's thesis is to introduce a reader into some legal aspects of foreign investment in Australia. And especially those which can be crucial for a foreign investor when contemplating about investing in Australia. The thesis is divided into 6 chapters. The first chapter introduces the topic of foreign investment and the thesis itself. The second chapter familiarizes with the key terms in international investment law, namely, investor (both a natural and legal person) and investment (in economic and legal sense). The third chapter describes the legal framework governing foreign investment in Australia. It provides an overview of domestic and also international legislation. The fourth chapter then deals with admission and establishment of investment in Australia. It covers how this issue is regulated in investment treaties and in domestic legislation, where the most important piece of legislation is Foreign Acquisitions and Takeovers Act. Further, this chapter describes the concept of foreign person and the national interest test. The concept of the national interest test is important as all foreign investments which are notifiable actions are assessed by the Treasurer against the national interest test, which, however, is not defined in legislation. The fifth chapter...

This thesis is focusing on problem of choosing the right foreign market for international expansion of a small company. It's main part is about setting the right foreign market entry strategy, that comprises of internationalization strategy, market entry mode strategy and international management strategy. On the basis of this strategy were set the criteria for evaluating target market's potential, and they were also immediately used in analysis of two pre-chosen markets.

Investiční pobídky byly zavedeny v roce 1998 s cílem podpořit příliv přímých zahraničních investic (PZI) do České republiky. S přímými zahraničními investicemi bývají spojovány pozitivní dopady na hostitelskou zemi ve formě napojení se na zahraniční trhy, přenosu technologického transferu a manažerského know-how. Na druhou stranu s PZI a investičními pobídkami bývají spojovány i negativní dopady na hostitelskou zemi, a to ve formě možného narušení hospodářské soutěže, ovlivnění platební bilance země vyplácením dividend do zahraničí nebo zvýšenými dovozy zahraničních firem. Je otázkou, zda poskytování investičních pobídek je tím nejvhodnějším nástrojem podpory přílivu PZI a zda již investiční pobídky neztratily svůj význam v době, kdy země střední Evropy nabízejí velmi podobné systémy investičních pobídek. Alternativou investičních pobídek by mělo být kvalitní podnikatelské prostředí s nízkou sazbou daně, fungujícím soudnictvím a kvalifikovanou pracovní silou.

Cílem diplomové práce je podat ucelený přehled vývoje česko-chilských vztahů a dokázat tím, že i přes geografickou vzdálenost obou zemí bilaterální vztahy nejsou tak chudé a nevýznamné, jak by se snad mohlo zdát.

Brazílie je regionální velmocí Jižní Ameriky a brazilské společnosti začínají být úspěšnými i vně federální hranice. Smlouvy z Tordesillas (1492) a z Madridu (1750) oddělily toto území od zbytku kontinentu a položily tak základy k jeho diferenciaci, a to ve všech ohledech: v jazyce, kultuře, historii, současné pozici ve světové ekonomice i v předpovědích o budoucím vývoji. Spolu s Indií, Čínou a Ruskem je zařazena do skupiny nejrychleji rostoucích ekonomik světa (BRIC´s). Faktem ovšem také je, že Brazílie není poprvé označena za perspektivní ekonomiku s růžovou budoucností.

Práce se věnuje dopadu investičních pobídek na trh práce v České republice. Analyzuje efektivnost institutu investičních pobídek jako nástroje hospodářské politiky k stimulaci investiční aktivity a tvorby nových pracovních míst zejména v regionálně-politickém kontextu. Formou hospodářsko-politických opatření nabízí alternativní řešení tvorby nových pracovních míst v případě zrušení klasických investičních pobídek.

Podstatou diplomové práce je aplikovat teoretické poznatky vícekriteriálního rozhodování na praktický problém z oblasti mezinárodního obchodu, týkající se výběru vhodné lokality na území České republiky pro umístění přímé zahraniční investice. K nalezení nejlepšího kraje, jak z hlediska investičních tak všeobecných kritérií, byly v první fázi výpočtu využity metody vícekriteriální analýzy, poskytující podklady pro aplikaci dopravních problémů, tvořících druhou a konečnou výpočetní etapu.

Diplomová práce se zabývá vlivem přímých zahraničních investic na českou ekonomiku se zaměřením na ekonomiku Olomouckého kraje. Práce se věnuje pojmu přímých zahraničních investic z teoretického hlediska, charakterizuje lokalizační faktory a efekty na hostitelskou ekonomiku. Přibližuje přímé zahraniční investice v České republice, jejich podporu a analyzuje vývoj jejich přílivu z historického, teritoriálního a odvětvového hlediska. Analýza vlivu přímých zahraničních investic na rozvoj ekonomiky Olomouckého kraje se zaměřuje na ukazatel nezaměstnanosti, mezd, hrubého domácího produktu a vývozu kraje.

Práce podává informace o podnikatelském prostředí v Ruské federaci. Popisuje tamější současnou hospodářskou situaci, zahraniční obchod (jeho teritoriální i komoditní strukturu) a zahraničně-politickou orientaci včetně otázky vstupu Ruska do WTO. Stěžejní součástí práce jsou vztahy České republiky a Ruské federace, jejich vzájemný obchod a naše podnikatelské příležitosti na ruském trhu. Důležitou součástí je charakteristika ruských kulturních specifik.