Background: Artificial Intelligence is a novel technology that is rapidly becoming an important part of everyday life. With the increasing implementation across industries, there are fears of massive job displacements in the future. Because of this, it is crucial to examine these effects and how Artificial Intelligence can be designed to comply with social sustainability.   Purpose: explore how social sustainability can be considered to mitigate negative outcomes related to individual perceptions of AI-related job displacement.  Method: To conduct this study, we have applied the Delphi method which consists of surveys and panels done with 9 participants (5 experts and 4 students). The data collected was then analysed with the IPA method and classed into themes, and clusters of themes. This allowed us to obtain findings which formed the basis of the theoretical and practical conclusions and implications that this paper obtained.   Conclusion: The research shows the potential benefits of designing Artificial Intelligence for social sustainability by adapting the model of Human-Centred AI to the context of AI-related job displacement.

Att ständigt behöva ändra sitt arbetssätt är något som är vanligt inom IT-branschen. Genom att anpassa sig till artificiell intelligens (AI) kan företag och individer dra nytta av fördelarna med tekniken. Däremot finns det en del utmaningar som är centrala att känna till. Syftet med studien är att undersöka hur programmeringsyrken potentiellt kommer att förändras och vilka utmaningar som behöver bemötas under utvecklingen. Genom en kvalitativ metod, intervjuades sex respondenter med varierande bakgrund och yrkesroller inom programmering. I syfte att undersöka deras perspektiv på AI-verktygens utveckling för att möjliggöra jämförelser gentemot teorin under olika teman som uppstod. Resultatet från studien visar på en osäkerhet kring hur AI-verktyg får användas, hur det genererade materialet får tillämpas och delade åsikter kring arbetsmarknadens utveckling. Vidare ser vi att företag och arbetstagare använder AI-verktyg med en viss försiktighet på grund av att juridiken kring AI inte är helt fastställd. Däremot visar resultatet att AI-verktygen effektiviserar arbetet för programmerare och kan användas som kreativ stöttning i utvecklingsprocessen. Rekommendationer för vidare studier inkluderar att undersöka ett specifikt yrke, användningen av ett specifikt AI-verktyg eller att se på skillnader utifrån använt programspråk. / Constantly needing to change one's way of working is common in the IT industry. By adapting to artificial intelligence (AI), companies and individuals can take advantage of the benefits of the technology. However, there are some challenges that are important to be aware of. The purpose of this study is to investigate how programming professions may potentially change and what challenges need to be addressed during this development. Using a qualitative method, six respondents with varying backgrounds and professional roles in programming were interviewed to examine their perspectives on the development of AI tools, to enable comparisons with theory under different themes that emerged. The results of the study show uncertainty about how AI tools can be used, how the generated material can be applied, and divided opinions on the development of the job market. Furthermore, we see that companies and employees use AI tools with some caution due to the fact that the legal aspects of AI are interpreted as a gray area. However, the results show that AI tools streamline the work of programmers and can be used as creative support in the development process. Recommendations for further studies include investigating a specific profession, the use of a specific AI tool, or examining differences based on the programming language used. The following essay is written in Swedish.

S tím, jak se neustále vyvíjejí nové technologie pro energeticky náročná průmyslová odvětví, stávající zařízení postupně zaostávají v efektivitě a produktivitě. Tvrdá konkurence na trhu a legislativa v oblasti životního prostředí nutí tato tradiční zařízení k ukončení provozu a k odstavení. Zlepšování procesu a projekty modernizace jsou zásadní v udržování provozních výkonů těchto zařízení. Současné přístupy pro zlepšování procesů jsou hlavně: integrace procesů, optimalizace procesů a intenzifikace procesů. Obecně se v těchto oblastech využívá matematické optimalizace, zkušeností řešitele a provozní heuristiky. Tyto přístupy slouží jako základ pro zlepšování procesů. Avšak, jejich výkon lze dále zlepšit pomocí moderní výpočtové inteligence. Účelem této práce je tudíž aplikace pokročilých technik umělé inteligence a strojového učení za účelem zlepšování procesů v energeticky náročných průmyslových procesech. V této práci je využit přístup, který řeší tento problém simulací průmyslových systémů a přispívá následujícím: (i)Aplikace techniky strojového učení, která zahrnuje jednorázové učení a neuro-evoluci pro modelování a optimalizaci jednotlivých jednotek na základě dat. (ii) Aplikace redukce dimenze (např. Analýza hlavních komponent, autoendkodér) pro vícekriteriální optimalizaci procesu s více jednotkami. (iii) Návrh nového nástroje pro analýzu problematických částí systému za účelem jejich odstranění (bottleneck tree analysis – BOTA). Bylo také navrženo rozšíření nástroje, které umožňuje řešit vícerozměrné problémy pomocí přístupu založeného na datech. (iv) Prokázání účinnosti simulací Monte-Carlo, neuronové sítě a rozhodovacích stromů pro rozhodování při integraci nové technologie procesu do stávajících procesů. (v) Porovnání techniky HTM (Hierarchical Temporal Memory) a duální optimalizace s několika prediktivními nástroji pro podporu managementu provozu v reálném čase. (vi) Implementace umělé neuronové sítě v rámci rozhraní pro konvenční procesní graf (P-graf). (vii) Zdůraznění budoucnosti umělé inteligence a procesního inženýrství v biosystémech prostřednictvím komerčně založeného paradigmatu multi-omics.