Diplomová práce popisuje vznik měnové unie od prvních myšlenek až po současnost. Zachycuje složitý a zdlouhavý vývoj tohoto integračního seskupení a udává chronologický vývoj událostí. Věnuje se situaci v Evropě po druhé světové válce, fungování brettonwoodského systému a následně Evropského měnového systému. Zmiňuje dvě důležité zprávy ? Wernerovu a Delorsovu, neopomíjí přínos Maastrichtské smlouvy pro měnovou integraci. Popisuje teorii optimálních měnových oblastí a měnovou politiku Evropské centrální banky. V další části detailně analyzuje vztah ČR a SR k měnové unii, plnění reálných a nominálních konvergenčních kritérií a praktické přípravy na přijetí společné měny.

The thesis deals with the term convergence in connection with the countries of Central and Eastern Europe. In the 1990s, the transition process of centrally planned economies into market economies occurred in the countries in question. The countries had been isolated for almost half a century from a market-oriented economic system. The aim of the thesis is therefore to assess to what extent there is convergence between the more advanced states of Western Europe and the post-Soviet countries. Fulfillment of the objective of the thesis will be realized by analyzing the development of economic and non-economic indicators in the countries under review and assessing their convergence rate. Another aim of the thesis is to identify the main causes of different convergence rates between countries.

Práce se zabývá problematikou evropské bezpečnosti a zkoumá ji v kontextu vývoje od druhé světové války do současnosti. Vykresluje Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku z pohledu přijatých dokumentů a dohod a analyzuje současné hrozby s důrazem na mezinárodní terorismus. Úspěch projektu společné evropské bezpečnosti dokazuje řada mezinárodních operací, které EU řídí. Budoucí perspektivy Evropské bezpečnostní a obranné politiky jsou odrazem vztahů s evropskými partnery jako např. NATO. Práce nastiňuje možný vývoj evropské bezpečnosti v souvislosti s aktuálními tématy, jako je např. otázka raketových základen nebo oživení Ústavní smlouvy a zmiňuje postoj České republiky k těmto tématům.

Teoretická část: Historie vývoje liberalizace služeb, Ekonomické důvody pro přijetí směrnice o volném pohybu služeb, Návrh směrnice o volném pohybu služeb na vnitřním trhu EU Aplikační část: Analýza dopadů směrnice na Českou republiku, Německo, Velkou Británii, Celkový dopad směrnice na vnitřní trh EU

Tato práce aplikuje Gravitační model k stanovení obchodní výměny mezi Evropskou Unií (EU) a Společným trhem jihu (MERCOSUR) a k předpovědi obchodního potenciálu rozšířené Evropské unie a za účelem zhodnocení možných přínosů plynoucích z rozšíření a z plánované Zóny volného obchodu mezi oběma bloky. Odhadnutý možný obchod je srovnán s aktuální obchodní výměnou Druhá část práce se soustředí na otázku ´možností exportu České republiky do tohoto regionu a zdůrazňuje hlavní vývojové kroky a vlastnosti vzájemného obchodu. Na základě analýzy SWOT se práce soustředí na 3 hlavní obchodní partnery České republiky v této oblasti a identifikuje hlavní příležitosti a problematické oblasti vzájemného obchodu. Závěrečná část práce pojednává o praktických zkušenostech vztahů České republiky a MERCOSURu. Hodnotné zkušenosti poskytli zástupci nejzasvěcenějších stran, tj. zástupci českých zastupitelských úřadů, agentury CzechTrade, finančních institucí EGAP a ČMRZ banky a tří úspěšných společností obchodujících na trzích MERCOSURu

Obsahem diplomové práce je osvětlení a porovnání ombudsmanských institutů ve Švédsku, Nizozemí, Velké Británii a institutu evropského ombudsmana. Přes určité odlišnosti v počtu ombudsmanů, rozsahu jejich působnosti, pravomocech a jejich aparátu, institut ombudsmana ve všech těchto státech má za hlavní cíl ochranu osob před jednáním úřadů, pokud je jejich jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod. Velice důležitým aspektem mé diplomové práce je také analýza možností, které by se daly aplikovat na instituci Veřejného ochránce práv v České republice. Tato analýza je založena na poznatcích o postavení a činnosti ombudsmanů ve vybraných státech a v Evropské Unii.

Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou volného pohybu fyzických osob v rámci Evropské Unie: osvětluje základní princip a smysl volného pohybu osob jako jedné ze základních svobod Evropské Unie, pojem občanství EU, a Shengenské dohody, dále se zabývá také přípustnými omezeními volného pohybu osob, úpravou sociálního a zdravotního zabezpečení migrujících občanů EU a přechodnými opatřeními omezujícími pohyb občanů z nových členských států na území někdejší EU-15.

Práce pojednává o regulaci reklamy v Evropské unii prostřednictvím soudních a etických institucí. Mimo jiné tato práce odpovídá na otázku, jakým dílem přispívají k řešení klamavých reklam soudy a jakým dílem etické instituce.

EU a Rusko zakotvily ve společných dokumentech široké možnosti spolupráce, která nebyla dosud v požadovaném rozsahu uskutečněna. Existují různé překážky ve vztazích, které brání úspěšné realizaci. Současný vývoj vztahů je hodnocen jako neuspokojivý. Pro vybudování strategického partnerství mezi EU a Ruskem je potřebné dosáhnout shody nejen v otázce společných hospodářských a zahraničně-politických zájmů, ale i v otázce společných hodnot.

The thesis deals with the economic relations between the European Union and the BRIC countries focusing on Brazil. The general and economic features of the BRIC countries are described in the first chapter, as well as the research of their role in the world economy. The next chapter focuses on the chosen country, Brazil. From the economic point of view it analyses the strengths and weaknesses, foreign trade and it also describes the agreements, that make the basis for the economic relations with the EU. The third chapter characterizes in detail the development and the recent form of the economic relations of the EU in general, between the EU and the BRIC countries, mainly Brazil. The last part gives some thought to the perspective sectors of the mutual relations between the EU and Brazil focusing on the particular form of their future development.