Mystický výstup v textu Ma'ase merkava - anotace Tato práce se zabývá pozdně starověkým židovským mystickým textem Ma'ase merkava. Zaměřuje se na tu část textu, která se zabývá mystickým výstupem sedmi nebeskými paláci. V úvodní kapitole se snažím zasadit text Ma'ase merkava do širšího kontextu hejchalotické literatury. Druhá kapitola shrnuje dosavadní bádání týkající se textu Ma'ase merkava. Popisuji zde různé rukopisné verze a dosavadní vydání textu. Dále uvádím a hodnotím odborné práce, věnující se tomuto textu. Třetí kapitola představuje vlastní překlad části textu zabývající se mystickým výstupem podle hebrejského originálu ve zvolené rukopisné verzi (Oxford 1531). Jádro práce představuje čtvrtá kapitola, kde text analyzuji. První část analýzy je věnována funkci a charakteru textu. Uvádím názory různých badatelů na funkci textu a zdůvodňuji svůj názor, že se původně jednalo o krátké záznamy z mystických cest. Poté, co byly tyto krátké záznamy sestaveny do většího textového celku, nabyl text sekundárně také charakter instruktážní příručky. Ve druhé části analýzy zkoumám jednotlivé prvky textu, jako je popis sedmi paláců a sedmi nebes, popis Božích vlastností, Boží jména nebo tzv. nesmyslná slova v textu. Závěr pak představuje krátké shrnutí a zhodnocení práce. Mystic Ascent in the Ma'ase Merkava text -...

This study strives to chart the occurrence of mystic and kabbalistic influences inthe textual liturgic material of Jewish prayer books - siddurim - in Stockholm,during the 19th century as well as of today. Two prayer books, both focusing onthe prayer service for sabbath and festivals, were studied and compared to amaterial corresponding to a more traditionally inclined ashkenaz liturgy. Alongsidethis comparative method, the study made use of the hermeneutics of Hans-GeorgeGadamer in order to gain a more thorough understanding of the backgroundleading up to the selection of materials within the Swedish siddurim. This involveda broad historical research of Jewish mysticism, Jewish liturgy and Jewish life inSweden. Furthermore, the reception history theory of Gadamer and Hans-RobertJauss was employed to analyze the reception of mystic and kabbalistic influencesupon the Swedish prayer books, taking in account the ways in which religioustexts are viewed within a certain tradition, depending on theological agendas,historical context, and the intercommunion between these, especially taking thereformist wave of Judaism in the 19th century under consideration. The results andanalysis came to show that, although there had been an extensive purge of explicitkabbalistic materials in the 19th century, texts with very clear connotations tomerkavah mysticism still remained. The siddur in use today has also reintroducedkabbalistic material to the liturgy. Through the lens of reception history theory,mystic and/or kabbalistic influences are shown to be a part of Jewish liturgy inStockholm, sometimes understood as an integral part of a wider liturgic tradition,sometimes as a devotional - but not explicitly esoteric - addition to the prayerservice.