No description available.

Submitted by (lucia.rodrigues@ufrpe.br) on 2016-08-16T14:33:55Z No. of bitstreams: 1 Vanessa Dina Cavalcante Barros.pdf: 547103 bytes, checksum: 4266d654d9193f635a211279440d4f6f (MD5) / Made available in DSpace on 2016-08-16T14:33:55Z (GMT). No. of bitstreams: 1 Vanessa Dina Cavalcante Barros.pdf: 547103 bytes, checksum: 4266d654d9193f635a211279440d4f6f (MD5) Previous issue date: 2012-02-28 / Coordenação de Aperfeiçoamento de Pessoal de Nível Superior - CAPES / Conselho Nacional de Pesquisa e Desenvolvimento Científico e Tecnológico - CNPq / Caatinga has high plant diversity, including legumes which nodulate a large range of rhizobia. This work studied rhizobial diversity in three different classes of soil present in two municipalities of Pernambuco. Soil sampling was conducted in each soil class-municipality combination and the samples were used for inoculation in Leonard jars, with cowpea as bait crop. Harvest was 45 days later, and the nodules were used for rhizobial isolation and characterization. Morphological characterization was based on colony appearance speed, colony diameter, color, shape, elevation, border, transparency and surface, culture medium pH change, and mucus production, consistency and elasticity, followed by grouping at 100% similarity and authentication of group representative isolates. 479 isolates were obtained, and formed 100 and 175 100% similarity groups in Bom Jardim and Serra Talhada. Shannon and Weaver diversity indexes presented differences in the same soil class from the different municipalities. Besides soil classes, sampling municipalities also affected rhizobial population diversity. / A Caatinga apresenta alta diversidade vegetal, incluindo leguminosas, que formam nódulos em simbiose com uma ampla faixa de rizóbios. Este trabalho visou estudar a diversidade rizobiana em três diferentes classes de solo presentes em dois municípios de Pernambuco. A amostragem do solo foi realizada em cada combinação solo-município e posteriormente foram utilizadas para inoculação em vasos Leonard usando o feijão caupi como planta-isca. A coleta se deu aos 45 dias de cultivo e os nódulos foram usados para isolamento e caracterização morfológica dos isolados rizobianos. A caracterização baseou-sena velocidade de aparecimento de colônias, diâmetro, cor, forma, elevação, borda, transparência e superfície da colônia, modificação do pH do meio de cultura e produção, consistência e elasticidade do muco, seguido por agrupamento a 100 % de similaridade e autenticação de isolados representantes de cada grupo. Foram obtidos 479 isolados, que formaram 100 e 175 grupos a 100% de similaridade em Bom Jardim e Serra Talhada. Os índices de diversidade de Shannon e Weaver revelaram, para uma mesma classe de solo nos diferentes municípios. Além das classes de solo, os municípios de coleta também influenciaram na diversidade da população rizobiana.

Afin d'identifier les principaux facteurs contrôlant la redistribution des éléments traces métalliques (ETM) exogènes dans le sol, nous avons utilisé une démarche intégrative à différentes échelles : constituants, solum et transect parcellaire. Cette démarche a été appliquée sur des Luvisols sableux de la région parisienne, fortement pollués par cent ans d'épandages massifs d'eaux usées brutes. Les ETM endogènes et les ETM exogènes ont été discriminés de manière à étudier spécifiquement le devenir des ETM amenés par les eaux usées brutes.<br />Dans l'horizon de labour, la distribution spatiale des ETM est fonction de la géométrie du système d'irrigation et de la topographie du terrain.<br />Dans le cas de Pb et de Cr, il n'y a pas d'exogène dans les horizons inférieurs (0.4-1m), constatation corroborée par leur spéciation, identique dans le sol contaminé et dans le sol témoin. Une estimation des flux d'ETM basée sur l'immobilité du chrome dans les sols, et sur la constance des rapports ETM/Cr dans les eaux d'épandage, indique que le plomb amené par les eaux usées brutes n'a pas migré. Les stocks d'exogène dans les horizons inférieurs montrent que par contre, Cu et Zn ont migré. Cu aurait été plus massivement mobilisé et exporté que Zn, ce dernier étant plus repiégé que Cu le long du profil. Les constituants et les mécanismes responsables du piégeage de Cu le long du solum n'ont pas été identifiés. Pour Zn, la recapture s'est faite principalement sur les oxyhydroxydes de fer et de manganèse. Les quantités de Zn fixées sont fonction du nombre de sites et de leur accessibilité, conditionnée par l'organisation des flux d'eau dans la parcelle.

Tiriamojo darbo objektas – žieminiai javai išauginti ekologinės ir intensyvios žemės ūkio gamybos ūkiuose Raseinių raj. Girkalnio ir Nemakščių seniūnijose. Tyrimo tikslas - ištirti javų žiemojimo ypatumus ekologinės ir intensyvios žemės ūkio gamybos ūkiuose. Tyrimo metodika. Tyrimas buvo atliktas 2008 – 2009 m. Raseinių rajono Girkalnio ir Nemakščių seniūnijos ūkiuose. Tyrimų dirvožemis – išplautžemis. Buvo pasirinkti 2 intensyvios ir 2 ekologinės žemės ūkio gamybos ūkiai. Šiuose ūkiuose buvo auginami žieminiai javai (rugiai, kviečiai ir kvietrugiai). Augalų skaičiavimo vietų skaičius buvo nustatomas pagal lauko dydį. Javų lauke atsitiktinai išskiriamos vietos po 0,25 m2 tyrimo laukelius kiekvieno lauko pradžioje, viduryje ir gale. Kiekvienoje vietoje suskaičiuojami augalai vegetacijos pradžioje ir prieš derliaus nuėmimą. Gauti duomenys perskaičiuojami į 1 m2. Pasinaudojant rudens ir pavasario augalų tankumo duomenimis buvo apskaičiuotas žiemojimo procentas. Tarp augalų skaičiaus rudenį ir peržiemojimo procento apskaičiuoti koreliaciniai ryšiai. Taip pat apskaičiuoti koreliaciniai ryšiai tarp augalų tankumo ir oro temperatūros. Tyrimo rezultatai. Atlikus tyrimus minėtuose laukuose suskaičiuota, kad ekologinės žemės ūkio gamybos ūkiuose tankiausi buvo žieminiai rugiai. Jų augalų skaičius įvairavo nuo 344 iki 580 vnt. m2, o intensyvios – žieminiai kvietrugiai, kurių priskaičiuota nuo 380 iki 568 augalų. Pavasarį tiek žieminių rugių, tiek ir žieminių kvietrugių išliko... [toliau žr. visą tekstą] / The study objective – to explore the characteristics of organic winter cereals and intensive agricultural production on farms. Objective – winter crops have been grown in organic and intensive agricultural production on farms Raseiniu region. Method of the work. The study was carried out in 2008 - 2009 on Raseiniu Girkalnio district and parish Nemakščių farms. Soil surveys - Luvisol. It was choice two and two intensive organic agricultural production of farms. These holdings have grown winter cereals (rye, wheat and triticale). Plant counting the number of sites were determined by field size. Cereal field identifies the local random 0.25 m2 for each field of study in the fields early, middle and rear. Each site counted at the beginning of vegetation and plants before harvest. The data obtained are converted into 1 m2. Through the autumn and spring plant density was estimated wintering percent. Among the number of plants in autumn and peržiemojimo calculate percent correlation. Also calculate the correlation between plant density and air temperature. The results of the work. After research in these fields has been calculated that organic agricultural farms were densest winter rye. Their number of plants varied from 344 to 580 units. m2, and intense - winter triticale, which counted from 380 to 568 plants. In spring and winter rye and winter triticale, and remained the least. Among the studies found an average variation - from 10 to 20 percent.Cereal hibernation depends on... [to full text]

Chernozem became the crucial soil for the beginnings of soil science through the work of Dokuchaev from 1883. Since then the genesis of chernozems in Central Europe has raised many questions among soil scientists, botanists and paleo-environmentalists. While in Eastern Europe chernozems have been described as zonal soils, that are typical for continental steppe and forest-steppe areas, there are areas in Central Europe which are predisposed by their climatic characteristics to the presence of woodlands. The goal of this dissertation is to enrich the discussion about the genesis of chernozems by restoring the environmental conditions that were prevalent during the formation of chernozem soils in Central Europe. Chernozems are usually developed on loess with a very thick and dark organic surface which passes directly to a calcareous horizon. The organic matter underwent a polymerization in dependence on climate contrasts. However, in Central Europe, the climatic characteristics of the areas of chernozems are a bit different. These chernozems are supposed to have been formed under the climatic conditions that dominated Central Europe during the Late Glacial and the Early Holocene. The climatic nuances may contribute to the explanation of the differences in distribution of chernozems ("drier") and...

Le chernozem est un sol emblématique, car il a participé à la naissance de la pédologie par l’intermédiaire des travaux de Dokuchaev (1883). Depuis, la formation des chernozems a suscité de nombreuses questions parmi les pédologues, botanistes et paléo-environnementalistes. Tandis qu’en Europe de l’Est et en Eurasie les chernozems sont décrits comme des sols zonaux, typiques des milieux steppiques continentaux, les zones où on les rencontre en Europe Centrale sont prédisposées par leur climat à la présence de forêts. L’objectif de notre travail vise à enrichir ce débat en reconstituant les conditions environnementales de la pédogénèse de ces sols en Europe Centrale. Le chernozem est un sol le plus souvent développé sur lœss à horizon de surface organique très épais et sombre qui passe directement à un horizon calcaire. La matière organique a subi une lente évolution sous la dépendance de contrastes climatiques. Néanmoins, en Europe Centrale, les facteurs climatiques liés à la présence de chernozems sont à nuancer. Les chernozems sont censés s’être formés sous les conditions climatiques différentes d’aujourd’hui qui ont dominé en Europe Centrale au Tardiglaciaire et au début de l’Holocène. Si des nuances climatiques permettent d’expliquer la différence de répartition des chernozems (« plus sec ») et des luvisols (« plus humide ») à l’échelle régionale, ce n’est plus vrai à l’échelle locale où les limites entre ces sols sont très brutales, alors que les conditions de milieu sont identiques. Une théorie pour expliquer leur persistance considère que ce serait l’ouverture artificielle du milieu, continue depuis le Néolithique, qui aurait bloqué leur évolution vers d’autres types de sols. Cette hypothèse expliquerait leur répartition sous forme d’îlots ou de mosaïque, alternant avec des luvisols et des phaeozems. Nous avons privilégié dans notre questionnement l’étude des archives pédologiques, plus précisément celle des matières organiques, dont certaines ont la capacité de résider dans le sol pendant des milliers d’années. Celles-ci sont d’origine locale et permettent donc de reconstituer l’environnement végétal immédiat lors de la formation du sol. Elles ont été analysées par spectroscopie proche infrarouge qualitative (SPIR-qual). Cet outil représente une approche novatrice dans l’étude des paléo-environnements. Cette approche s’est accompagnée d’une étude pédoanthracologique sur certains paléosols et de l’analyse micromorphologique d’une catena chernozem – luvisol à l’échelle stationnelle. Nous avons montré que certains chernozems ont évolué constamment sous prairie, tandis que d’autres ont une histoire récente forestière, mais ont connu auparavant une évolution sous végétation de prairie. Les études pédoanthracologiques sur des paléochernozems pléistocènes et holocènes ont chaque fois révélé la présence de charbons de bois d’essence forestière. L’analyse micromorphologique de la catena met en évidence un chernozem qui s’est développé à partir d’un luvisol ce qui contraste avec les modèles habituels de dégradation des chernozems en luvisols. Ce travail confirme que la couverture végétale des chernozems peut selon le cas être forestière ou prairiale. Il est certain que des chernozems ont évolué pendant un laps de temps long sous forêt. Ce résultat est en contradiction avec l’hypothèse dominante, qui veut que les chernozems se développent et subsistent exclusivement sous steppe. / Chernozem became the crucial soil for the beginnings of soil science through the work of Dokuchaev from 1883. Since then the genesis of chernozems in Central Europe has raised many questions among soil scientists, botanists and paleo-environmentalists. While in Eastern Europe chernozems have been described as zonal soils, that are typical for continental steppe and forest-steppe areas, there are areas in Central Europe which are predisposed by their climatic characteristics to the presence of woodlands. The goal of this dissertation is to enrich the discussion about the genesis of chernozems by restoring the environmental conditions that were prevalent during the formation of chernozem soils in Central Europe. Chernozems are usually developed on loess with a very thick and dark organic surface which passes directly to a calcareous horizon. The organic matter underwent a polymerization in dependence on climate contrasts. However, in Central Europe, the climatic characteristics of the areas of chernozems are a bit different. These chernozems are supposed to have been formed under the climatic conditions that dominated Central Europe during the Late Glacial and the Early Holocene. The climatic nuances may contribute to the explanation of the differences in distribution of chernozems ("drier") and luvisols ("more humide") at a regional level, but they are no help at a local level with the same environmental conditions where the boundaries between chernozems and luvisols are very sharp. There is a theory about their persistence that considers the agriculture since the Neolithic being the reason for the fact that their progression to other types of soil was blocked. This theory would explain their distribution in the form of mosaic, alternating with luvisols and phaeozems. This study is focused on questioning of the memory of soils and especially of their organic matter. Some soil organic matter has the ability to persist in soils for thousands of years. Such organic matter has a purely local origin. That is why it is possible to reconstruct the vegetation from the period of time of the formation of soils. There is qualitative near infrared spectroscopy (NIRS) applied for the analysis of the soil organic matter. This method is an innovative approach to the studying of the paleoenvironments of chernozems. This approach is accompanied by a anthracological study of some paleosols and of a micromorphological analysis of a catena chernozem - luvisol on a very local scale (300 m). The NIRS analysis has proved that some chernozems developed under grassland. Other chernozems have a recent forest history, but they had also existed under grassland vegetation before. There were found some chernozems with a source of heterogeneous organic material. The charcoals studies of paleochernozems of the Pleistocene and of the Holocene have revealed the presence of woods. The micromorphological analysis of a catena between chernozem and luvisol has shown a chernozem which developed from a luvisol. That contrasts with the usual models of the degradation of chernozems into luvisols. This dissertation confirms that the vegetation cover of chernozems can be both: grassland or woodland. Certainly, chernozems also developed under forest during a period of time. This result is inconsistent with the prevailing hypothesis that claims chernozems develop and preserve exclusively under steppe. / Černozemě se staly díky Dokučajevově dizertaci z roku 1883 významné pro počátky vědy o půdě. Geneze černozemí ve Střední Evropě se dodnes těší velkému zájmu pedologů, botaniků a paleoenvironmentalistů. Zatímco ve Východní Evropě byly popsány jako zonální půdy, které jsou typické pro kontinentální stepi, existují ve Střední Evropě oblasti, jež jsou svými klimatickými vlastnostmi predestinovány pro přítomnost lesních porostů. Předkládaná dizertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o vzniku černozemí tím, že pojednává o environmentálních podmínkách, které byly určující při formování černozemních půd ve Střední Evropě. Černozemě se obvykle vyvíjely na spraši, jsou charakteristické svým mocným povrchovým organickým horizontem, který přímo přechází do horizontu vápenatého. Organický materiál prošel díky meziročním klimatickým rozdílům pomalou polymerizací. Ve Střední Evropě jsou ale klimatické vlastnosti černozemních oblastí odlišné. Zdejší černozemě se patrně formovaly v klimatických podmínkách, které převládaly v pozdní době ledové a raném holocénu. Klimatické nuance sice mohou na regionální úrovni přispět k osvětlení rozdílů v distribuci „suchých“ černozemí a „spíše vlhkých“ hnědozemí, ale rozhodně neřeší problematiku na lokální úrovni, kde při stejných klimatických podmínkách existují ostré přechody mezi černozemí a hnědozemí. Teorie o zachování černozemí praví, že zemědělská činnost v neolitu zabránila jejich přeměnám v další půdy. Tato teorie nabízí uspokojivé vysvětlení k rozmístění černozemních půd ve formě mozaiky, kde černozemě alternují s hnědozeměmi či šedozeměmi. Práce se zaměřuje na otázku paměti půd a jejich organického materiálu. Některý organický materiál může v půdě existovat po tisíce let, je výhradně lokálního původu, a proto je možné z něj určit vegetaci z doby formování půd. Pro analýzu půdního organického materiálu je užívána metoda infračervené spektroskopie (NIRS). Tato metoda představuje inovativní přínos ke studiu paleoenvironmentálních prvků u černozemí. Mimoto práce obsahuje i paleoantrakologickou studii vybraných pohřbených půd a mikromorfologickou analýzu katény černozem – hnědozem na malém území (300m). NIRS prokázala, že některé černozemě vznikaly pod travnatým povrchem. Jiné černozemě mají nedávnou lesní historii, ale původně se nacházely pod travnatou vegetací. Nalezeny byly i černozemě s heterogenním organickým materiálem. Výzkum uhlíku z paleočernozemí z období pleistocénu a holocénu prokázal přítomnost dřevin. Mikromorfologická analýza katény mezi černozemí a hnědozemí demonstruje, že jsou i černozemě vzniklé z hnědozemě, což kontrastuje s obvyklými modely degradace černozemí na hnědozemě. Tato dizertační práce dokazuje, že vegetace pokrývající černozemě může být dřevinné nebo travnaté povahy. Zcela jistě se černozemě vyvíjely také pod lesem. Výsledky dizertace jsou v rozporu s převládající hypotézou o tom, že černozemě vznikají a poté trvale existují výhradně pod stepí.