A comparison of national trade mark with Community trade mark The purpose of this thesis is to provide fundamental information about trademarks and their legal regulation. In my thesis I focus on the decision making practice of the ÚVP, the European Union Intellectual Property Office and I attempt to compare their argumentation at decision making practice. In order to compare the decision making of the two offices I decided, because their legislations are very similar and their comparison would not be of great significance. Following the amendment by regulation no. 2424/2015 there have been some changes such as abolition of the necessity a graphical representation, the introduction of the so-called certification trade mark or the explicitly anchoring of the sound as a sign of a capable label. After the novella in the thesis I analyzed the decisions of the two authorities in the matters of assessing the registrability of the signs applied for. I have focused on the two absolute grounds for declaring incapability, namely the descriptiveness of the sign referred to in § 4 letter c) of the Act, respectively Article 7 subsection 1 letter (c) of the Regulation and the generality of the marking referred to in § 4 letter d) of the Act, respectively Article 7 subsection 1 letter d) of the Regulation. Each...

No description available.

This thesis discusses the implementation of EU Energy efficiency directive into national legislatures and the fulfilment of its goals. It expands on the past reports, correct for their mistakes and provide a new unique approach to track the current progress. The thesis analyzes all member states national action plans for energy efficiency (NAPEE) and compares them in between each other. The quality of NAPEEs is critically evaluated and described. In first section it explains and narrows the most crucial definitions. In second section it gives the basic summary of the regulation to interested readers. Followed by in depth analysis and evaluation of all EU member states national action plans for energy efficiency. The following chapter then deals with solely with Czech NAPEE. The last section provides the hard data and exclusively developed indices that tracks the progress toward EU 2020 goals.

Struktura lobbingu v Evropské unii pomalu posouvá k více demokratickému modelu. Nejvlivnější institucí není již Rada EU, ale nejvhodnějšími institucemi k lobbingu se stávají EP a Komise. Nejen tento posun přispívá k demokratizaci celého procesu, velkým přispěvatelem je lobbing samotný. Žádný zákonodárce na světě není schopen vědět vše o všem, není schopen vnímat všechny aspekty daného problému. Prapůvod vzniku lobbingu tkví v zájmových skupinách. Zákon je většinou kompromisem různých názorů a zájmů různých lobbistických skupin. Lobbing různých zájmových subjektů u volených zákonodárců je v této souvislosti jedním z důležitých přispěvovatelů k demokracii v Bruselu

Diplomová práce se zabývá plněním fiskálních konvergenčních kritérií zeměmi Visegrádu, přičemž důraz je kladen na stav provádění reforem veřejného sektoru. Je zhodnocen vývoj deficitů veřejných financí a veřejného zadlužení v posledních deseti letech. Práce vzájemně porovnává přístupy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska k přijímání společné měny a dosud dosažené výsledky a naznačuje možné směry budoucího vývoje.

The main aim is to describe the competitiveness of the European union not only from the view of single member countries but also as a whole. As I meassuring instrument to identify competitive advantages of EU countries I used the Global Competitiveness Report from World Economic Forum. In the last chapter I describe the forming of Lisbon agenda, goals and progress so far.

Práce pojednává o problému konkurenceschopnosti Evropské unie, který nabyl na důležitosti především v průběhu devadesátých let. Popisuje okolnosti vzniku Lisabonské strategie, nejkomplexnějšího programu reforem zaměřeného na růst konkurenceschopnosti EU, revizi Lisabonské strategie v jejím poločase a zapojení České republiky do jejího plnění. Ve svém závěru se zabývá cílem Lisabonské strategie předehnat ve výkonnosti USA a polemizuje o relevanci měření konkurenceschopnosti světových regionů.

The main objective of this thesis is to analyze the competitiveness of the EU countries. First chapter is about the competitiveness, first theoretically, then in numbers based on the the competitiveness index of WEF and IMD and Doing Business of the Worl Bank. The second chapter describes the Lisbon Stategy and analyses the Lisbon score. The last chapter compares the European and the US economy. The conclusion contains recommendations to the next development of the competitiveness of the European union.

The thesis is dealing with the relations between EFTA and EU from the year 1960 up to present. Its goal is not only to describe them but also identify their key moments and circumstances which led to them and based on that to predict the future development. First chapter is devoted to the history of the relations between EFTA and EU from the year 1960 till mid 1990's. The second chapter focuses on EEA, its essence, tools and objectives. The third chapter then describes the development of the relations between EFTA and EU from mid 1990's up to present.

První část práce se zabývá ekonomickým vývojem Irska v 90. letech se zvláštním důrazem na členství země v EU. Druhá část se soustředí na dopady rozšíření na irskou ekonomiku, a to v oblastech přímých zahraničních investic, strukturální politiky EU a migrace pracovních sil z nových členských zemí.